I když by čtenář čekal autobiografické dílo, opět se jedná o prózu. A je třeba dodat, že velmi čtivou, neboť Štědroň píše novely z prostředí, které velmi dobře zná, zažil i prožil. Koneckonců - velký kus osobních zkušeností v jeho literární práci z lákavého prostředí showbusinessu je.

Z literární žně tohoto absolventa brněnské JAMU namátkou jmenujeme knihy Každej šéf je vůl, Snad jsem toho tolik neřekl, Jak se dělá hvězda či Nikam se necpi nebo 3 x Jiří Štědroň.

Následujícími řádky bychom rádi představily tituly, které vydala shora zmíněná Olympia. Po knížce povídek Vítězná sestava na své čtenáře čekají tituly Když zpívat, tak vesele a ještě tiskařskou černí vonící paperback Za plátno nevidíš. Všechny Štědroňovy knihy mají společného jmenovatele. A to, jak se shodují recenzenti jeho publikací, profesionální znalost prostředí, což umožnilo autorovi podat čtenáři věrohodné příběhy s překvapivými zápletkami a ještě překvapivějšími konci. Inu, talentovaný spisovatel se nezapře.

Když zpívat, tak vesele

Knížku o téměř třech stech stranách tvoří dvě novely. Úvodní, jejíž název byl použit do titulku publikace, je o Viktoru Daňkovi, který byl před listopadem 1989 úspěšným hercem a zpěvákem. V novém režimu se ale střetává s tvrdou realitou reálného kapitalismu, o jehož úskocích, zákulisí a tvrdých loktech neměl doposud ani zdání. Tam, kde pro něho byly před časem příležitosti a zakázky k vystupování, naráží nyní Daněk na byrokracii a předsudky vůči bývalé hvězdě. A tak je Viktor donucen změnit svůj život i zaměstnání, kde se zapracovává ve zcela nové profesi. Ani zde se ale neztratí. A když se mu začíná dařit, přichází zlom. Přátelé ho totiž přemluví, aby po dlouhé době opět vystoupil s mikrofonem v ruce, že veřejnost a jeho fandové na něho nezapomněli, ba, že jim chybí. Hlavním argumentem pak je, že z původního přivýdělku by se nakonec mohl vyklubat skutečný velkolepý návrat na uměleckou scénu.

Více napnutému čtenáři neprozradíme, nechť si sám zjistí, zda dokáže Viktor dotáhnout všechno až do kýženého konce…

Ani Martin Haspra, hrdina druhé povídky pod jménem Šeříky až bílé, neproplouvá životem bez starostí. Jeho na první pohled hvězdná pozice muzikálové hvězdy se nečekaně zachvěje v základech. Doba je zlá, lidé se do hledišť příliš nehrnou, kšefty váznou. Objektivní recenze v médiích prakticky vymizí a diváci slyší jen na bulvární reklamu a neseriózní marketingové výkřiky.

Ani v tomto případě neprozradíme, jak to napínavé čtení skončí. Snad jen dodáme, že se Jiří Štědroň při svém psaní netají láskou k happyendům. Tvrdívá, že jediné konce, které uznává, jsou ty šťastné. Povede se mu dodržet to i tentokrát?

Za plátno nevidíš…

…aneb lokační to zařídí. Útlá knížka kapesního formátu, kterou vydalo Nakladatelství Olympia koncem tohoto roku, splňuje veškeré nároky na dobrou četbu. Na rozdíl od dalších Štědroňových titulů je psána v první osobě, v „ich“ formě, jak říkají redaktoři. O co ale jde tentokráte? O svobodě tvorby, svobodě chování i podnikání v demokracii, která se svobodou tuze ohání. Svoboda má ale spoustu podob a tváří. Filosof říká, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého. Praxe může být ale naprosto jiná. Jak říká autor zmíněné knihy, svoboda je krásná věc, ale umí leckdy i pořádně potrápit. Hlavní hrdina publikace o půl druhé stovky stran je lokační manažer, člen produkční sekce filmového štábu. Jiří Derfler nejrůznějším rizikům tohoto druhu čelí statečně a s přehledem. Jeho řemeslo sice působí na pozorovatele zvenčí jako svoboda sama, ale on ví nejlépe, kolik opravdové volnosti si při jeho provozování může ve skutečnosti dopřát…

Vzhledem k tomu, že autor tuto novelku napsal v ichformě, může se stát, že se čtenář bude domnívat, že píše z vlastní zkušenosti, že někdy lokačním i byl a že se jedná o jeho osobní příběh. Pravdou to však není. Jiří Štědroň celý život zpívá, hraje, píše písničky a knížky, krátce podnikal ve skle a posléze v reklamě, byl dokonce i obchodním ředitelem umělecké agentury, ale pokud měl něco společného s filmem, stál vždy před kamerou. Hemžení v profesích na opačné straně, což dokazuje jeho poslední kniha, pouze bedlivě sledoval. Co snad nestačil odkoukat, dokáže věrohodně vyfabulovat. A to velice zdařile.

Přesně tak, jak říká anotace na zadní obálce knihy: Když už to není pravda, ať je to alespoň zábavné.

Curriculum vitae

Jiří Štědroň se narodil 23.5 1942 ve Vyškově v rodině s uměleckými sklony. Je synovec klavíristy a muzikologa Bohumíra Štědroně a bratranec hudebního skladatele Miloše Štědroně. Po gymnáziu vystudoval JAMU v Brně (1963). Herec, zpěvák, skladatel, textař a spisovatel, též dlouholetý člen legendárního divadla Semafor. Prošel angažmá v řadě divadel (Večerní Brno, Národní divadlo v Brně, Apollo, Ypsilonka, Skupina Plameny, Hudební divadlo Karlín), působil u několika orchestrů (Brom, Vlach, Hybš), včetně těch vlastních. V devadesátých letech pracoval i v reklamě a jistý čas i jako obchodní ředitel Pragokoncertu. Napsal desítku knih z prostředí popmusic a je jednou z osobností, uvedených do Síně slávy zábavního umění ARTES.