V této souvislosti připomínáme kvarteto Sýsových publikací Nová kronika aneb Bordel v Čechách, Bordel na druhou, Bordel do třetice či U snědeného státu. Těmito řádky představovaný titul Pravda přijde později právě vyšel s vtipnou obálkou, vyzdobenou dobovou rytinou mužů s vynálezem mistra Bella, oznamující ono zdržení, v pražském Nakladatelství Olympia.

Motto:
„Hlavní je, aby dobré i zlé skutky byly zapsány do knihy. Poctivci i darebáci umírají, kamenné zdi zvětrávají, ale knihy zůstávají. Neboť, jak věděl už prorok Iziáš, nepodlehnou ani ohni ani meči!“

Básník bez bázně a hany, vyzbrojen osobní statečností a příslovečným břitkým perem, nám předkládá ohromný doklad naší doby, zasviněné nehoráznou lživostí, převlékáním kabátů, politickým rektálním alpinismem a ztrátou většiny morálních hodnot.

Tak jak to bylo „za časů abnormalizace“, ptáme se odpovědného redaktora knihy Tomáše Hejny, který nás odkazuje na jednotlivé články, recenze, rozhovory, portréty i eseje a glosy Karla Sýse, v knize publikované. Je jich více než sto a padesát. Některé krátké, jiné vícestránkové, jak téma vyžadovalo. Co kus, to ale trefa do černého. No, posuďte sami dle titulků, než se začtete do obsahu samotného.

Herecké hostiny versus snědený krám, Pouť po pražských troskách, Hnědé hnízdo, Nahnilá panevropská vejce, Lež a nenávist, Náklaďák křivd, Chačaturjan by jásal, aneb taková ztráta paměti, Když Primky hrály prim, Vypelichaný samet, Souchotinářská demokracie, Židobolševismus, bolševismus, ismus…, Udávat, udávat, udávat, nebo třeba Srážka s blbcem či Marné Novákovo štěkání.

Poslední je Potvora paměť…

…což jest úryvek z rozpracované autobiografie Karla Sýse, který s humorem jemu vlastním dodává, že jakmile to vyjde, skočí do rakve a pevně přibouchne víko. Proč, se nemůžeme divit, když již v knize Pravda přijde později si bez servítků bere na paškál řadu figur jak z politiky, tak z kulturního života. A nebojí se přitom dotknout ani takových model, jakou byl kupříkladu básník Seifert či současný filmař Hřebejk.

„Jsme jen na půl cestě k bídě, anebo jsme již za půlkou?“ ptá se básník v jednom ze svých zamyšlení nad současnou ekonomickou i politickou situací naší společnosti po pádu životních jistot zkraje devadesátých let minulého století.

Reálný kapitalismus si strhl masku lidské tváře, vítězí ostré lokty, právo silnějšího a nadnárodní společnosti s všemohoucími neziskovkami. O diktátu EU a USA ani nehovoře, natož o našich současných kolaborantech. Mnozí malověrní ztrácí naději. I přes to ale Karel Sýs tvrdí:

„Režim, který bezostyšně lže, má na kahánku. Jed, který šíří mezi mládeží, se vrátí jako bumerang. A myslím, že brzy.“

Přečtěme si jmenovanou Sýsovu knihu, aby nás nepostihla ztráta paměti, vážení…

P.S.: Ten, koho neuspokojí stručný autorův životopis na zadní obálce knihy, nechť si nezoufá. Během četby totiž v publikaci najde řadu novinářských rozhovorů s Karlem Sýsem, které zvídavému čtenáři odpoví na spoustu jeho otázek. Publikaci doporučujeme především politologům, žurnalistům a studentům historie. Přečíst by si ji též měli pracovníci neslavně slavného ÚSTRu, lidově zvaného „ústrk“ nebo „úkrk“, kteří jdou po tvůrčím krku (nejen) Karlu Sýsovi.