Kosovo bylo uznáno Spojenými státy a mnohými dalšími. Dnes jich je 108. Naši představitelé se ovšem také přidali. Konkrétně ministr Schwarzenberg na výjezdním zasedání vlády v Teplicích. Deset let před tím 23. 3. 1998 označil velvyslanec USA pro Balkán Robert Gebard UÇK, takzvanou Kosovskou osvobozeneckou armádu jako „nepochybně teroristickou organizaci“.

Její akce byly financovány z výtěžku obchodu s drogami, z prostituce, krádeží aut a obchodu s orgány zavražděných. Před bombardováním Srbska se s Hashimem Thaçi nechala vyfotografovat Madeleine Albrightová, aby bylo jasno, koho a co USA podporují.

23. 3. 1999 zahájilo obranné souručenství NATO útok na Jugoslávii formou humanitárního bombardování.

Tomu předcházelo ultimátům USA Jugoslávii, zvané "Dohoda" z Rambouillet, kterou připravila hlavně paní Allbrightová. Poněkud to připomíná Mnichov. Srbsko si mělo vybrat, buď po jeho území budou jezdit vojska NATO jak se jim zlíbí, budou pobývat, kde se jim zachce a Srbsko je bude muset zadarmo živit, nebo bude Srbsko bombardováno a vojensky napadeno. ZDE

Před tím prosazoval zájmy kosovských Albánců Ibrahim Rugova. Vystudoval filologii v Paříži, ale Francie ho označovala jako extrémistu. V roce 1998 obdržel Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení.

Po druhé světové válce mnoho Srbů muselo z Kosova prchnout. Mnoho Albánců přišlo do Kosova z ještě chudší Albánie. Prezident Tito zabránil jejich návratu a jejich pozemky byly rozděleny chudým Albáncům, domy Srbů byly vypalovány, a ti kteří zůstali byli vystaveni teroru albánských bojůvek. Albánci vytvářeli uzavřené komunity a vyháněli Srby. Dnes bychom řekli „No-go“ zóny. O teroru muslimských albánských bojůvek se v Jugoslávii nesmělo psát, aby nebyl podporován nacionalismus.

Albánci-muslimové se postarali o rychlý populační růst. Ten přesáhl možnosti jimi obývaného území, které tak bylo sužováno nezaměstnaností. Nezaměstnanost plodí sociální patologii. Tu pak vyváželi kosovští Albánci do západní Evropy, kde vytvořili jednu z nejtvrdších mafiánských struktur, zaměřených zejména na obchod s drogami, neštítili se však ani jiných společnost rozvracejících komodit a služeb. Peníze přinášejí vliv, a proto i dnes Kosovo ovládá domácí mafie.

Kosovo bylo kolébkou pravoslavného křesťanství na Balkáně. Z klášterů dochovaných ze středověku až do 20. století už zbývají jen trosky.

Když před 630 lety 1389 v bitvě na Kosovském poli byla poražena Osmanským sultanátem vojska srbského knížete Lazara, bojovaly na jeho straně proti rozpínajícím se muslimům i Albánci, kteří byli ještě křesťany, bitvy se zúčastnily i české oddíly.

Později Albánci přestoupili na muslimskou víru a stejně jako Srbové kteří tak učinili a dnes se nazývají „bosenskými muslimy“, byli osmanskou říší zvýhodňováni.

Dnes na konci cesty smáčené krví stojí v Kosovu vojenská základna USA Bondsteel.

Západní Evropa stojí na začátku cesty. Muslimové na blízkém východu a v Africe se postarali o rychlý populační růst. Ten přesáhl možnosti jimi obývaného území, které tak je sužováno nezaměstnaností. Migrují na bohatý Západ. O teroru muslimských bojůvek a No-go zónách se nesmí psát, aby nebyl podporován „nacionalismus“. Následovat bude vyhlášení států „demokratických světských a multietnických“, ale možná už otevřeně podle zákona šaria. Naši představitelé se jistě přidají.

(Text vystoupení I. Davida na shromáždění na Václavském náměstí 17. února 2019)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele