Dánský zpravodaj Asger Christensen z frakce Renew, v níž působí i europoslanci za vládní ANO premiéra Andreje Babiše, pro výbor připravil návrh stanoviska, v němž navrhuje měřit emise metanu na úrovni zemědělských podniků. Spojena by s tím měla být také jakási certifikace zemědělských firem z hlediska jejich „klimatické efektivity“.

Co je „klimatická efektivita“, to zpravodaj z nejprofederalističtější frakce ve svém návrhu nevysvětlil. I přesto je jasné, co by schválení jeho návrhu znamenalo. Do každého kravína, vepřína, či ovčína by musely být namontovány přístroje, které budou měřit a zaznamenávat, jak prdí zvířata v prostoru ustájená. Samostatné přístroje by zjevně musely být upevněny i na těla zvířat, která se volně pasou. To všechno samozřejmě stojí peníze. Hodně peněz. Stejně jako certifikace, na nichž se budou přiživovat parazitní firmy, které za spoustu peněz produkují pouze osvědčení.

Takto nesmyslně vyhozené peníze by v zemědělství mohly být použity na mnohem užitečnější věci. Proto jsem k návrhu strategie předložil řadu pozměňovacích návrhů. V jenom z nich navrhuji tento nesmysl vyškrtnout. Pro případ, pokud by vyškrtnutí neprošlo, jsem navrhl, aby finanční zátěž nemuseli nést zemědělci, protože by to zhoršilo konkurenční postavení našich chovatelů na světových trzích. Tento nesmysl by měl kompletně zaplatit Brusel, ale nikoli z peněz na Společnou zemědělskou politiku, ale z miliard, které mají být prošustrovány na Zelený úděl.

Cestou pozměňovacích návrhů jsem kolegům připomněl, že v Evropě bylo před zavedením mechanizace poháněné parou a později spalovacími motory chováno mnohem více býložravců než dnes. Tažní i jezdečtí koně, stejně jako volové zapřahaní do pluhů, po staletí samozřejmě prděli také. A kupodivu to nemělo na planetu žádný vědecky prokázaný škodlivý dopad.

Někteří kolegové ve výboru bohužel v poslední době podlehli jakési fóbii ze Zeleného údělu. Místo aby bránili zemědělce a snažili se jim vytvořit legislativní podmínky, které umožní dobré hospodaření, což je podle mého názoru povinnost každého člena zemědělského výboru, mají pocit, že se musí za každou cenu přidat k zelenému šílenství a navrhnout něco, co se týká zemědělství. I kdyby to mělo zemědělce poškodit. Což je právě případ kolegy Christensena, který navrhuje měřit a následně omezit prdění hospodářských zvířat. V této souvislosti si nelze nevzpomenout na Stalinův recept k řešení problémů. Sovětský diktátor tvrdil, že „lidé dělají problémy“. Nejlepší způsob jejich řešení podle něj byla likvidace. Takto Stalin zlikvidoval několik milionů problémů. V zájmu pochybného klima-projektu bychom podle europoslance Christensena měli kvůli snižování emisí metanu snižovat počet chovaných hospodářských zvířat.

A tím nám naprosto jasně leze na povrch, co je skutečným cílem Zeleného údělu. V zemědělství má jít o omezení výroby potravin v Unii. Zemědělci mají být transformováni na jakési „údržbáře krajiny“. Vyvolaný pokles výroby evropských potravin má otevřít „nutnost“ jejich dovozu ze třetích zemí. Komise už má k tomu podepsanou obchodní dohodu EU-MERCOSUR, která má umožnit zvýšení dovozů potravin z jižní Ameriky. Potravin, které jsou vyráběny za cenu vypalování milionů hektarů tropického pralesa. Potravin, k jejichž výrobě jsou používány násobně větší množství postřiků a stimulačních látek, jako anabolických steroidů nebo růstového hormonu, jejichž používání je v EU zakázáno.

V sadě svých protinávrhů jsem kolegům doporučil zaměřit pozornost na plynovod vedoucí z Ruska a Kazachstánu přes Ukrajinu na Slovensko. Právě ukrajinská část plynovodu není od rozpadu SSSR vůbec udržována a opravována. Ukrajinští oligarchové z podniku Ukrtransgaz, který jej provozuje, pouze berou peníze za tranzitní poplatky, ale nic nevrací do údržby. Pokud europarlament považuje úniky metanu za problém pro životní prostředí měl by se zaměřit především na řešení havarijního stavu potrubí na Ukrajině. Srovnáním každoročně publikovaných údajů o množství plynu, které bylo do systému na východní hranici Ukrajiny natlačeno a kolik z něj bylo odebráno do ukrajinské rozvodné sítě a množstvím, které je na hranici předáváno na Slovensko, vychází, že z plynovodu uniká mnohem více plynu, než vyprdí všechna unijní hospodářská zvířata. Manažeři Ukrtransgazu se neprováděním údržby ani netají.

Navrhl jsem, aby EU dala Ukrajině jako podmínku čerpání peněz z rozpočtu EU uvedení plynovodu do řádného technického stavu do roku 2024. S tím, že pokud tak Ukrajina neučiní, mají jí být zastaveny veškeré platby dotací z EU.