Pro deník WELT shrnuli dění kolem berlínských voleb Marcel Leubecher a Frederik Schindler. Komentář začíná větou: „Ještě více nesrovnalostí ve volebním chaosu v Berlíně, než bylo dosud známo.“ A pokračuje dále: „V mnoha okresech například mělo být odevzdáno více hlasů než je oprávněných voličů. Strana satirika Martina Sonneborna připravuje stížnost na přezkoumání voleb. Senát se brání obvinění z chaosu.“

Seznam nesrovnalostí ve volbách do Spolkového sněmu a Sněmovny reprezentantů v Berlíně je prý dlouhý. V některých volebních místnostech údajně chyběly hlasovací lístky a volební kabiny, občané někdy museli stát hodiny ve 200metrových frontách - někteří odešli domů. Někteří zase hlasovali až po 18. hodině, kdy na vysílacích stanicích už dlouho obíhaly předběžné výsledky. Nyní vycházejí najevo další „nehody“: Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB) oznámil, že v nejméně 99 berlínských volebních okrscích byl sečten neobvykle vysoký počet neplatných hlasů. To ovlivnilo nejméně 13 120 hlasů. Předseda okresní volební komise Friedrichshain-Kreuzberg, Rolfdieter Bohm, přiznal pro RBB, že v několika volebních okrscích byly vydány hlasovací lístky pro jiné volební okrsky. V okrese Charlottenburg-Wilmersdorf byly navíc při volbách do okresní rady hlášeny z několika okrsků odhady(!) místo volebních výsledků. Analýza dat RBB ukázala, že ve 22 volebních okrscích byl pro všechny strany odevzdán přesně stejný podíl hlasů.

Celkově byly kritizovány především tyto problémy – dlouhé fronty, příliš málo hlasovacích lístků, lidé, kteří mohli předtím, než volili, vidět prognózy a poté změnit své hlasovací rozhodnutí. Volební den v Berlíně byl prostě katastrofální. Jeden z největších demokratických skandálů v republice.

Tagesspiegel ve čtvrtek také informoval, že v berlínských volbách bylo údajně v nejméně 16 volebních okrscích odevzdáno více hlasů, než je oprávněných voličů. Například volební okrsek 077I Tempelhof-Schöneberg měl účast 126 procent jak pro druhé hlasování pro Sněmovnu reprezentantů, tak pro referendum o vyvlastnění velkých bytových společností (1120 lidí oprávněných volit, 1414 voličů). Mluvčí okresního úřadu Tempelhof-Schöneberg informovala WELT, že do volebního okrsku ve volebních místnostech byli zařazeni pouze ti, kteří jsou oprávněni volit, a pouze tam lze přesně stanovit počet oprávněných voličů. „Pro poštovní hlasování je možné a přípustné přiřadit všechny obálky do pouze jedné volební místnosti v rámci volebního obvodu,“ řekla. Toto čistě organizační zadání by prý mohlo vést k výpočetní nesrovnalosti ve vztahu k počtu oprávněných voličů.

Satirická Strana mezitím připravuje stížnost na přezkoumání voleb. "Chceme, aby se volby opakovaly." Kumulovaný počet závažných nesrovnalostí již nemá nic společného s příkladnou demokracií, kterou kážeme jiným zemím, “řekl předseda strany Martin Sonneborn pro WELT. Nedomnívá se, že by šlo o manipulaci, ale jde prý „o zcela normální šlendrián neuvěřitelně provinční správy Berlína.“ „Jsem rád, že Putin do Berlína neposlal žádné volební pozorovatele,“ dodal Sonneborn. Strana prý chce na internet umístit web, na kterém mohou berlínští občané sami nahlásit nesrovnalosti, se kterými se setkali. Mluvčí Senátu (exekutivní orgán městského státu Berlín) se nechtěla k nesrovnalostem, které se později ve čtvrtek dozvěděly, vyjadřovat, protože za zpracování prý zodpovídala předsedkyně volební komise. Ta ve středu odstoupila z funkce a bylo oznámeno, že nebude odpovídat na žádné otázky.

Zejména bude ale muset být přezkoumáno, zda zmíněné volební chyby neovlivnily složení mandátů. Už jsou první náznaky: vítězka SPD z volebního okrsku v Charlottenburg-Wilmersdorf měla před zeleným kandidátem náskok jen osm hlasů pro volby do Sněmovny reprezentantů. V jednom volebním okrsku však bylo odevzdáno 498 platných hlasů - od 426 voličů. Berlínská nejvyšší kandidátka SPD Franziska Giffeyová (SPD) ve zpravodajském kanálu WELT uvedla: „Pro příští volby je třeba z toho vyvodit závěry a důsledky. Ale nemyslím si, že budeme muset volby opakovat.“ Tolik komentář ve WELTu.

Ano, volby se nám nějak karikují. Po nejprůzračnějších prezidentských volbách v historii Spojených států amerických loni v listopadu se „nesrovnalosti“ objevily i v zemi, která dala světu pojem „Ordnung“. Včera jsem v rozhovoru s Jaroslavem Baštou mluvil o tom, že Praha je výkladní skříní Pirátů. Berlín je výkladní skříní rudozelené koalice sociálních demokratů, Zelených a Die Linke. Znalci poměrů říkají, že zejména infrastruktura města se hroutí. Co nám to jen připomíná… V každém případě je to varování. Tato koalice na spolkové úrovni nepřipadá v úvahu, Die Linke dostala příliš málo hlasů, ale Zelení a pravděpodobně i SPD ve vládě budou. A němečtí Zelení, kteří jsou v EP ve stejné frakci s našimi Piráty, se na vládu v zemi chystají „zgruntu“. Spolu s liberály ze Svobodné demokratické strany (FDP) vyberou kancléře, což už se jeví jako jasná věc. Neoliberální budoucnost Německa se zdá být pohodlně zajištěna. A co je nyní v Německu, určuje budoucnost celé EU. Možná budou podzimní volby u nás ty poslední, kde se bude počítat pouze účast u uren a nebudou se „přesouvat“ korespondenční hlasy. Měli bychom tedy zvážit, které strany slibují více chaosu ve volbách – a svůj hlas jim nedat.