Afghánistán je země etnicky velmi složitá. Je tu přehršel etnických skupin. Největší skupinou jsou Paštunové, další nejpočetnější jsou Tádžikové, Uzbeci a Hazarové. Mezi další skupiny patří například Ajmakové a Turkmeni. Jen Paštunové se dělí na přibližně 60 kmenů. I jazykově je země rozmanitá - mezi nejdůležitější jazyky patří perština a paštu. Další jazyky jsou uzbečtina a turkmenština. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou sunnitští muslimové, Hazarové vyznávají šíitský islám.

Je tedy jasné, že kdokoli chtěl kdy tuto zemi podrobit a „zorganizovat“ zvenčí, musel nutně ztroskotat. Britové, Sověti, Američané. Za Sovětů alespoň postoupila sekularizace země, včetně podpory práv žen, která byla ale zásadně podkopána americkou podporou mudžahedínů, stoupenců radikálního islámu. Země se po desetiletí zmítá v různých obdobách občanské války, kdy válčí kmeny proti sobě, a invazemi zvenčí. Výsledkem té poslední americké invaze, která začala v roce 2001 jako „odveta“ za útok na newyorská dvojčata, který údajně zorganizoval Usáma bin Ládín, původně mudžahedín, tedy bojovník za „svobodu“ proti prosovětské vládě, ze kterého se však náhle stal nepřítel svobody, je brzké opětné ovládnutí Afghánistánu hnutím Tálibán.

To po odchodu amerických vojsk a dalších vojsk NATO dobývá jednu provincii za druhou a ovládnutí Kábulu je jen otázkou času. Tálibán je dobře vyzbrojen americkými zbraněmi a zdá se, že nenaráží prakticky na žádný odpor. Léta budovaná „afghánská armáda“, do které byly investovány miliardy a na jejímž výcviku se, pokud si vzpomínám, podíleli i čeští vojáci, se doslova rozplynula do vzduchu i s těmi miliardami. Miliony lidí před Tálibánem prchají.

Podle různých zpráv už má Írán na svém území nejméně 3 miliony afghánských uprchlíků, další jsou v Turecku. Írán stojí kvůli svému jadernému programu, který je trnem v oku především USA a Izraeli, pod dlouhotrvajícími sankcemi. Situace v zemi je tedy značně napjatá, především humanitární situace je špatná. Pokud mezinárodní společenství Íránu nepomůže, což se zdá bohužel pravděpodobné, neboť vedení EU vůbec nic takového ani neřeší, půjdou uprchlíci dál. Chvíli budou v Turecku a pak zamíří do EU.

Obávám se, že ani další miliardy z rozpočtu EU pro Turecko invazi nezabrání. Pak už nebudeme řešit jen několik set afghánských tlumočníků v ČR, ale statisíce příchozích. Někteří budou skuteční uprchlíci, někteří využijí situace, další s sebou přinesou přesně tu ideologii, před kterou údajně prchají. A nikdo není schopen reagovat. Ploty na maďarské hranici, za které byl Viktor Orbán tak kaceřován, ani pohraniční hlídky na rakouské hranici je nezastaví, pokud ostatní státy EU budou stát a čekat alespoň na náznak řešení situace z Bruselu. Které ale zaručeně nepřijde.

Celé afghánské dobrodružství převážně v americké režii, které začalo v roce 1979 operací Cyklon prezidenta Jimmyho Cartera a CIA a končí stažením vojsk NATO, nepřineslo vůbec nic kromě zvýšené produkce afghánského opia, zisků zbrojařských koncernů a milionů mrtvých. Kromě samotného afghánského obyvatelstva největší zátěž pravděpodobně ponese Evropa, jejíž mnohé státy poslušně následovaly USA do předem prohrané války. V Evrosu, pohraničním území Řecka, byl již pořízen snímek, který ukazuje, že invaze afghánských imigrantů do Řecka již začala. Video, které bylo natočeno poblíž vesnice Eshesi v N. Rodopi, ukazuje stovky nelegálních přistěhovalců pobíhajících na řecké půdě po překročení řecko-turecké hranice.