Tato novela může sloužit jako případová studie popisující jak se do práva EU dostávají metodou postupných kroků extrémně nebezpečné věci.

V loňském roce Komise vydala Strategii Biodiverzita 2030. Holandský socialistický místopředseda Komise pro Zelený úděl Frans Timmermans do jejího textu vpašoval ustanovení o podstatném rozšíření zón Natura 2000 a zón lesů, které jsou zařazeny do kategorie bezzásahová „správa“. To je režim, který v Národním parku Šumava prosadili s pomocí bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka (Zelení) ekologičtí aktivisté. V praxi to znamená, že lesníci nesmí kácet ani odklízet stromy napadené kůrovcem. Proti kůrovci nejsou nasazovány ani feromonové pasti. A stromy nejsou ani při napadení kůrovcem ošetřovány postřikem, který škůdce hubí a brání mu šířit se na další stromy.

Katastrofě se chvíli snažil bránit bývalý ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek, kterého za statečnost vyznamenal prezident republiky Miloše Zeman. Jeho snahu o záchranu napadených lesů však úspěšně zmařila organizovaná skupina ekologických aktivistů, kteří se řetězy přivazovali ke stromům napadeným kůrovcem, aby lesníkům bránili v jejich pokácení, spolu s partou „experimentátorů“, kteří na pozorování a popisování zkázy šumavských lesů čerpali milionové dotace ze státního rozpočtu a fondů EU. Když se jim podařilo na Ministerstvu životního prostředí dosáhnout odvolání ředitele Mánka a dosazení nového povolnějšího vedení národního parku, společně a nerozdílně napáchali jen na šumavských lesích škody odhadnuté soudním znalcem na více než 250 miliard Kč.

Další škodu, vyčíslenou na více než 50 miliard Kč, představuje vyschnutí původních hlavních pramenů Vltavy. Škody způsobené erozí lesní půdy po odumření šumavských lesů v korunách zatím nikdo vyčíslit nedokázal. Jde však o obrovskou ekologickou škodu, jejíž náprava bude trvat mnoho staletí. Šumavští pachatelé však nepřímo způsobili i další škody. Tím, že Národní park Šumava přeměnili v největší chovnou stanici kůrovce v Evropě, způsobili rozšíření tohoto škůdce do lesů po celé ČR. V posledních letech lesníci nejen na Vysočině, v Českém ráji, na střední Moravě, v Beskydech a Jeseníkách horko těžko bojují s kůrovcovou kalamitou. Vyvolané ztráty dosáhly až národohospodářských rozměrů. Kůrovec napadl ve velkém lesy i v sousedních zemích Rakousku, Německu, Polsku a na Slovensku, což vyvolalo zhroucení trhu se dřevem. Jen u nás jsou škody odhadovány na několik bilionů korun.

Rozumný člověk by za této situace čekal, že ekofanatici po způsobené zkáze zalezou pod zem a nejméně 30 let budou „chodit kanálem“. Aspoň do doby, dokud nebudou po zničených stromech nasázeny nové a trochu neodrostou, aby lidé na škodu zapomněli. Ale oni si tu zkázu naopak pochvalují. Zelený finský zpravodaj nařízení LULUCF v garančním Výboru pro životní prostředí (ENVI) Ville Niinistö navrhuje režim panující v Národním parku Šumava rozšířit prakticky do všech lesů po celé EU. Jde na to velmi rafinovanou metodou zezávaznění Strategie Biodiverzita 2030 v kombinaci s dalšími pozměňovacími návrhy, které se předstírají, že jsou o ochraně přírody.