V pátek v Německu definitivně skončila éra merkelismu. Poprvé v historii dostali všichni členové CDU možnost zvolit předsedu strany v přímé volbě. A s velkou převahou zvolili vnitrostranického odpůrce politiky bývalé kancléřky a dosavadního předsedu poslaneckého klubu CDU v Bundestagu Friedricha Merze (na obrázku). Přímé volby se zúčastnilo 66% členů strany. Online formou hlasovalo 132.617 členů a dalších 115.743 poslalo svůj hlas korespondenčně.

Nový šéf lidovců se nejvyšší stranickou funkci snažil získat už dvakrát poté, kdy ji pod tlakem volebních neúspěchů opustila Angela Merkelová. Bývalé kancléřce se však v roce 2018 podařilo pomocí spřátelených aparátčíků zintrikovat těsné zvolení generální tajemnice CDU Annegret Kramp-Karrenbauerové. Ve volbě delegáty sjezdu, z nichž značnou část tvoří profesionální straničtí funkcionáři, porazila Merze těsným poměrem 51, 8 : 48,2% hlasů. Následně byla jmenována ministryní obrany pro Ursule von der Leyenové, která byla přesunuta do Bruselu na funkci předsedkyně Evropské komise. Na obraně se Kramp-Karrenbauerová stihla celkem rychle ztrapnit, takže o obhajobu funkce se už nepokoušela.

Na online sjezd lidovců v lednu 2021, kde se rozhodovalo, kdo CDU provede do voleb, Merkelová nasadila předsedu zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, nevýrazného Armina Lascheta. Z voleb se kancléřce podařilo vyšachovat řadové delegáty sjezdu z jednotlivých spolkových zemí, a volby se mohli účastnit pouze členové nejužšího vedení strany, kteří kancléřce vyhověli. Merkelové se podařilo Lascheta prosadit i jako společného kandidáta CDU/CSU na kancléře. I když jeho bavorský konkurent, zemský premiér Markus Söder (CSU), který je známým odpůrcem migrace, byl mezi voliči mnohem populárnější, zatím co Laschet se stal námětem mnoha humoristických televizních skečů.

Političtí pozorovatelé upozorňují, že Angela Merkelová dlouhodobě připravovala vznik dnešní semaforové koalice Sociálních demokratů, Zelených a Svobodných. Na zahraniční cesty s sebou ani ve svém posledním roce nevozila představit kolegům Lascheta, jako by se za něj styděla. Deník Welt upozorňuje, že Merkelovou téměř na všechny zahraniční cesty doprovázel ministr financí Olaf Scholz, který byl už od roku 2020 oficiálním uchazečem sociálních demokratů o funkci kancléře.

Laschet přivedl CDU/CSU v letošních volbách s 24% hlasů k těsné porážce. Unie získala 197 mandátů. O procento ji předstihli Sociální demokraté, kteří získali 206 poslaneckých křesel včetně přímých mandátů. V 736 členném spolkovém sněmu by obě stany měly pohodlnou většinu. Velká koalice by mohla pokračovat, pokud by ji svým nesmyslným požadavkem na funkci kancléře nezmařil poražený Laschet. Scholz místo toho dohodl semaforovou koalici se Zelenými a Svobodnými, i když se v klíčových otázkách názory Sociálních demokratů s koaličními partnery rozchází.

Zelení si v koaliční dohodě vynutili dodržení rozhodnutí Angely Merkelové o odstaveních všech německých jaderných elektráren do konce roku 2022. Do programového prohlášení vlády vnutili i závazek vyčlenění celých 8% území Německa – tedy 28.590,88 km2 - na zastavění solárními a větrnými elektrárnami. Na jejich podporu mají být ze spolkového rozpočtu vyčleněny miliardy eur. Koaliční dohoda se vyhýbá otevřenému postoji k německo-ruskému plynovodu Nord Stream 2. V části týkající se energetiky je pouze napsáno, že „nově zprovozněné projekty se musí řídit právem EU“. I když třetí plynový balíček EU dává Nord Straemu 2 jako v době schvalování již rozběhlému projektu výjimku, a umožňoval by jeho spuštění i za přímé účasti švýcarské dceřiné společnosti Gazpromu, Zelení koaliční text interpretují jako podklad k likvidaci plynovodu. Naplno se to ukázalo minulý týden, kdy ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyhlásila, že Zelení nedopustí zprovoznění Nord Stream 2.

Šéfovi Svobodných a novému ministru financí Christianu Lindnerovi se do koaliční smlouvy podařilo vtlačit závazek, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmů podniků ani fyzických osob. Ani zvyšovat daňovou progresi. Peníze na zvýšené dotace fotovoltaických a větrných elektráren tak bude vláda získávat zvyšováním spotřebních daní – zejména z pohonných hmot. Scholz tak tak uhájil snížení DPH na potraviny ze 7 na 5%, které prosadil jako ministr financí ve vládě Angely Merkelové. Němcům však může hrozit opětovné zvýšení základní sazby DPH ze 17 na 19%, kam její snížení Scholz prosadil v rámci opatření na podporu ekonomiky v rámci boje proti recesi způsobené koronavirem.

Novému kancléři se do koaliční smlouvy kromě zvýšení minimální mzdy nepodařilo prosadit takřka nic z požadavků sociálních demokratů. V dohodě se Zelenými a FPÖ se musel vzdát prakticky všech ostatních nástrojů, které by pracujícím mohly pomoci kompenzovat zvyšování životních nákladů způsobené Zeleným údělem. V době, kdy sestavoval spolkovou vládu však neměl jinou možnost, protože na straně CDU neměl partnera pro jednání. Laschet je až do konce blokoval nesmyslným požadavkem na funkci kancléře pro sebe.

Týden poté, kdy semaforová vláda získala důvěru Bundestagu, je u lidovců vše jinak. Přímá volba předsedy podle deníku Welt ukázala, jak obrovský je příkop mezi členskou základnou a stranickými bafuňáři, kteří prosazovali protikandidáty Merze. Asi nejlépe nám nového předsedu CDU představí blahopřejný telegram rakouského kancléře Karla Nehammera (ÖVP). Nový předseda rakouských lidovců se ze zvolení Merze raduje, protože zná jeho dlouhodobé negativní postoje k nelegální migraci, které jsou prakticky totožné s rakouskými kolegy. Nehammer Merzovi popřál mnoho úspěchů mimo jiné proto, že jsou oba stoupenci zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, v němž má rakouský státní koncern OMV majetkový podíl.

Na tiskové konferenci, z níž kancléře citoval rakouský deník Exxpress, Nehammer připoměl, že Merz je rovněž odpůrcem užší evropské integrace. „Stejně jako rakouská vláda je nový předseda CDU stoupencem subsidiarity a prosazuje názor, že politická rozhodnutí mají činěna nikoli daleko od občanů v Bruselu, ale naopak co nejblíže občanům, jichž se týkají.“, vysvětlil Nehammer.

Německým voličům Merz za minulé 2 roky stihl představit své názory opravdu důkladně. Každý týden publikoval v deníku Welt sloupek k aktuálním ekonomickým problémům. Z nich se voliči mimo jiné mohli dozvědět, že je zásadním odpůrcem dotací do solárních a větrných parků. „Za miliardy eur jen hyzdí krajinu, zabíjí ptáky a užitečný hmyz. Neumí však zajistit stabilní dodávky elektřiny ani na úrovni 10% instalovaného výkonu.“, napsal Merz ve svém sloupku pro Welt. Peníze by raději investoval do výstavby elektráren osazených duálním fluidním jaderným reaktorem, který vyvinul Institut pro jadernou fyziku pevných látek v Berlíně. V několika článcích Merz tuto technologii popsal pochopitelně i pro laiky. Zároveň připomněl, že firma Siemens má připravené projekty na jejich výstavbu v komerčním režimu.

Nový šéf CDU tuto technologii dlouhodobě propaguje jako zdroj, který je schopný Německu zajistit stabilní a bezpečné dodávky elektřiny v dostatečném množství. Na rozdíl od nespolehlivých solárů a větrníků by komerční provoz fluidních reaktorů byl schopen dát německým domácnostem i podnikům více elektřiny za nižší ceny. V jednom ze svých článků Merz otevřeně kritizoval energetickou politiku vlády kancléřky Angely Merkelové, která Německo žene do black-outu. „Nedostatek expanze sítě, ústup od všech spolehlivých, stabilních forem výroby energie ve stejnou dobu s rostoucí poptávkou po energii. To zákonitě musí skončit energetickým kolapsem.“, napsal Merz v minulém volebním období ještě jako řadový poslanec Bundestagu za CDU. V závěru článku uvedl, že „zásobování energií musí být postaveno na širších základech, než je pouhé spoléhání se na vítr a slunce.“

Deník Hessen Depeche Merzovy názory na energetiku a ekonomiku popsal slovy, že „je na stejné linii jako Alternativa pro Německo (AfD)“. Stejně jako ekonomický expert AfD europoslanec Gunnar Beck i Merz pravidelně kritizuje Evropskou centrální banku (ECB), za to, že nezřízeným tištěním peněz na financování Zeleného údělu v Německu vyvolala mnoho let nevídanou inflaci. Podle oficiálních statistik nyní 4,1% růst cen dosáhl nejvyšší úrovně od sjednocení země. ECB podle nového předsedy CDU vyrobila tisíce miliard eur, které přes bankovní systémy a dluhopisy napumpovala do rozpočtu EU a Fondu obnovy na financování Zeleného údělu. Jenže nákladné ozeleňovací projekty zvedají cenu energií na trhu, což se následně promítá i do cen všech ostatních výrobků.

Podle Merze je jasné, že zelené projekty prosazované Evropskou komisí nebudou ekonomicky úspěšné. Výnosy z nich nikdy nevydělají na splacení dluhu 750 miliard eur, který si na ně EU půjčila v rámci Fondu obnovy. ECB proto podle něj záměrně nezasahuje proti rostoucí inflaci, i když to má ve Smlouvě o EU a o fungování EU uloženo jako jeden ze dvou cílů svého fungování. Inflace, při níž peníze ztrácejí svoji hodnotu, totiž relativně snižuje reálnou hodnotu dluhu. „Praxe znehodnocování peněz však poškozuje občany střadatele i podniky“, napsal Merz v závěru komentáře pro Welt.

Veterán německé žurnalistiky – bývalý šéfredaktor Spiegelu a nyní vydavatel deníku Die Welt Stefan Aust se domnívá, že semaforová koalice vydrží nejdéle do velkého black-outu, který s vysokou mírou pravděpodobnosti vyvolá odstavení všech německých jaderných elektráren. Už koncem letošního prosince mají ukončit provoz 3 jaderné bloky. Zbývajících 9 má být odstaveno během roku 2022. Ani tisíce hektarů solárních parků a větrných turbín podle něj nebudou schopny nahradit jejich výkon. Německo už nyní dováží z Francie, ČR a Polska elektřinu vyrobenou v uhelných a jaderných elektrárnách v množství, které je na maximu mezistátních přenosových soustav. Aust připomněl, že už během posledních 2 let byla německá energetickou soustava šestkrát na hranici kolapsu. K lokálním black-outům, jako byl ten v listopadu v Drážďanech a v Berlíně, a které byly donedávna neznámou věcí, nyní dochází často.