Ivan Hoffman: Norské drama

14.12.2014 9:07 | Zprávy

Je sice hezké, že si naši poslanci našli čas k jednání o dětech, které v Norsku českým rodičům na základě nepotvrzeného podezření odebrala sociální služba, ale že by poslanci něco smysluplného vymysleli bohužel říct nelze.

Ivan Hoffman: Norské drama
Foto: wikipedia
Popisek: Norská vlajka

Omezili se na výzvu vládě, aby tato požádala Norsko o vysvětlení případu. Předem se přitom ví, co Norsko odpoví, tedy že se politici do rozhodování nezávislé sociální služby vměšovat nebudou a tato že se s naší vládou bavit nebude.

To, na čem našemu státu, respektive politikům, kteří ho zastupují, nejvíce záleží, jsou dobré diplomatické vztahy s Norskem, které nemíní pokazit kvůli dvěma dětem odebraným nějaké matce. Přitom jelikož je v Norsku odebírání dětí rodičům běžná praxe a důvody, proč se tak děje jsou v řadě případů nejen přehnaně přísné, ale dokonce absurdní, vyvolat mezinárodní konflikt by nebyla žádná chyba, nýbrž naopak správná a potřebná věc.

Z řady příkladů je zřejmé, že Norové z lásky k dětem vytvořili obludný systém špehování a donášení, ve kterém sociální služba disponuje obrovskou mocí, která jde ruku v ruce s nekontrolovatelností a beztrestností. V nebezpečí nejsou pouze děti cizinců, ale také těch Norů, kteří jsou uzavření a v jejich okolí se za ně v případě udání na špatné zacházení s dítětem nikdo nezaručí, respektive neřekne „jsou to hodní lidé, kteří mi pomohli, a nikdy jsem neviděl, že by se k dětem chovali zle…“

Koho se nikdo nezastane, ten přijde o dítě i na základě pouhého podezření, což samotným Norům, připadá nespravedlivé. Tedy těm, kteří nejedou v byznysu, ve který se odebírání dětí rodičům pod záminkou jejich záchrany celý systém proměnil.

Protože s norskými úřady na toto téma není řeč, rodič nejlépe udělá, když si najme profesionála z bezpečnostní služby, který odebrané dítě unese z norské pěstounské rodiny. To se podařilo polské rodině Rybkowých, kterým jejich dceru Nikolu dokázal unést z Norska soukromý detektiv Krzysztof Rutkowski. Tento muž se u našich sousedů stal hrdinou a celebritou.

Když člověk poslouchá, jak se k případu dětí odebraných norskou sociálkou Češce Evě Michalákové staví náš ministr zahraničí a náš premiér, nemůže ho nenapadnout otázka, zda by místo sbírky peněz na honoráře norských právníků nestálo za to vysbírat peníze pro tým Krzystofa Rutkowského. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

17:17 Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

Kolem soudců, státních zástupců, špiček policie a vůbec celé justice se v naší společnosti našlapuje…