Média se pasou na potenciálních koaličních partnerech, tedy ČSSD a KDU-ČSL a opakovaně se ptají: Zrušíte lustrační zákon? Budete sedět ve vládě s pozitivně lustrovaným kolegou? Jmenuje prezident ministra či místopředsedu vlády bez lustrace. Pastva pro média, a vůle voličů, která dotčeného volila s vědomím těchto problémů se odkládá.   

Poněkud stranou leží jiný rozměr kauzy. Copak se skutečně musí zrušit lustrační zákon? Pro všechny úředníky státní správy? Ptá se někdo Národního bezpečnostního úřadu zda při prověřování úředníků budou považovat evidenci pozitivně lustrovaných osob za překážku pro udělení bezpečnostní prověrky? Kdepak, to nikoho nezajímá.

Požadavek lustrace pro člena vlády pověřeného řízením ústředního orgánu státní správy – tedy ministra – spočívá v lustračním zákoně, který to uvádí tak, že pro výkon funkcí obsazovaných mj. jmenováním v orgánech státní správy je negativní lustrace podmínkou ( § 1 odst. 1 písm. a).

Ale již od roku 2002 je platná ale neúčinná část služebního zákona a zejména prováděcího zákona ke služebnímu zákonu (zákon 309/2002 Sb.) který definuje, že lustrační zákon se rozumí služební místa tzv. představených podle systemizace, což nejsou ani ministři, ani náměstci. (článek 47 tohoto zákona.)

Ptám se tedy „předchozích vlád“:

Bylo důvodem odkládání účinnosti části služebního zákona aby nadále bez výjimky platil lustrační zákon? Mám dobrou paměť ale tento důvod nikde nebyl uváděn. Bylo namítáno, že zákon je finančně nákladný, nebo věcně nepřesný, ODS prosazovala jakési manažéry místo státních tajemníků, o lustracích nikdy ani slovo.