Nejspíš vedle přírodní zákonnosti, která se snaží vše ve světě udržovat v rovnováze, příčinou budou zadky pražských radních. Samozřejmě i jejich kmotrů. Vozí si je v limuzínách a zajíždějí jimi i do končin, kam obvykle, alespoň donedávna, chodívali lidé slušných mravů pěšky. Vše, co se v Praze děje, odehrává ve prospěch čtyř kol, sloužících značné části pražských obyvatel jako náhradní nohy, nechávajíce nohy vlastní krnět a ochabovat.  

A tak se s auty nesetkáváme jen v běžných ulicích, ale i na cestičkách v parcích. Stromovka by mohla vyprávět! Pravda, jsou zde cesty, které před takovými dvěma, třemi sty léty sloužily jako silnice. Drkotaly tu kočáry pražského místodržitele a jeho hostí, vydavše se sem na letní byt do letohrádku v Bubenči. Lid obecný se v té době nadto nevynacházel v tak hojném počtu. Měl jiné starosti, než se procházet kolem rybníčků a obdivovat u Rudolfovy štoly um jeho inženýrů.  

Cyklista v Praze je jednoduše vetřelec. Dává mu to najevo sám pražský magistrát. Tváří se sice, že po Praze vytváří cyklostezky. Jsou to však více stesky než stezky. Nebo si myslíte, že stezkou jsou bílou barvou nanesené symboly cyklisty podle obrubníku na asfalt silnice? Uhánějí tu auta jedno za druhým jako splašená. Řada rádoby cyklostezkových symbolů končí kdesi uprostřed ulice. Jet tudy, je koledovat si o pořádný malér. Pomníčky cyklistům v Praze by mohly vyprávět!  

Pro automobilisty je cyklista hmyz, kterého je třeba odehnat, jakmile se zjeví v zorném poli. Chce to věru nebývalou drzost, zamýšlíte-li v Praze přejet na kole z pruhu do pruhu nebo křížem změnit směr. Auta dál nevšímavě uhánějí, a pokud jim, davše předtím znamení k odbočení, zkřížíte cestu, troubí jako zběsilé.  

A chodci? Mají za to, že člověk jedoucí na kole je vlastně zdivočelý chodec, kterého je třeba umravnit. Automobilu na pěší zóně, jenž si tudy krátí cestu, každý z chodců uctivě uhne z cesty. Spatří-li kolo, povýšeně si vyšlapuje zvoleným směrem, neuhýbaje sem, ani tam. Kolo ať se samo snaží a neobtěžuje!  

Tak, zazní-li někde ve vaší blízkosti, čum, vole, vězte, že nemusí jít o sprosťáka, ale o nešťastného cyklistu, který podlehl klamnému dojmu, že i kolo patří na pražské ulice.