Je následující text dalším podbízením se Miloši Zemanovi, ač byl dávno zvolen prezidentem? Ale ne. A vnímám věci (a výsledky voleb) taktéž konfliktně, ale věru nekomplikovaně. Jak? Často se rozhodujeme iracionálně a některé JEHO vlastnosti, jež mladá kadeřnice odsoudí jako fuj, vyhovují naopak rozenému individualistovi či egocentrikovi, jakých je, budete se divit, nakonec dost a dost i mimo intelektuální kruhy. A ne, „Miloš“ sice nevypadá jako Tom Cruise, jisté charisma ale má. Dál; i stár. Co fazetu celkového „charismatu“ přitom osobně vnímám třeba i „hezkou dceru v Londýně“ či (letité) kamarádství s géniem písňových SLOGANŮ Františkem Ringo Čechem (kterému jsem vždycky fandil).

Imponuje mi i nevyslovený Zemanův názor, že je na místě „tančit na ostří nožů“ a že jest „povoleno vše, co není rovnou zakázáno". Nedávno jsme ostatně dostali šanci zahlédnout něco obdobného i na filmovém plátně, a totiž ve snímku Nejtemnější hodina (http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-nejtemnejsi-hodina-dcf-/p_zahranici.aspx?c=A180201_205009_p_zahranici_wag).

Jistě, i na nejvyšším postu je - nakonec - správné umět říct pravdu. A diplomaté? Nechť zůstanou na ambasádách. Na druhou stranu...

Demagogem umí Zeman být. To nelze popřít. Tak třeba pověstný seriál dialogů s miliardářem Soukupem na (Soukupově) kanále Barrandov, nejsou to snad občas jen dopředu připravené scénky?

V jedné Zeman miliardáře dokonce vážně školil z počtů a ekonomie (1. února). A Soukup se školit nechal a přikyvoval jako malý chlapec; nemohl jsem uvěřit. Že by miliardář zůstal i při svém současném postavení magnáta AŽ TAK naivní?

Na moment jsem totiž zapomněl, že na obrazovce negestikuluje jen moderátor besedního pořadu, nýbrž i skrytý herec; nebo dokonce pan herec.

A Zeman? Čas od času navíc říká věci, kterými jen ukolíbává protistranu. Někdo by přitom podobné tahy (a bývají nejvíc slyšitelné právě z televizního Barrandova) mohl označit i za chytré či přímo lišácké (Zdeněk Svěrák), ale sám bych řekl, že takovými nejsou. Zas tak moc. A říkám, že nevynaložíte až takovou námahu... při vymýšlení podobných postupů. Stačí prostě jen sledovat, které neznalosti anebo nedostatky vám vytýkají... a co nejdříve udělat to, co výtku do jisté míry popře.

Zachovat se například pravicově, když vám vytýkají levicovost, a v něčem jiném zase levicově, když vám vytýkají pravicovost.

Náročným však je, to uznávám, zůstat při tom všem SEBOU. Ale právě to Miloš Zeman umí, a co víc, v podobně „šachových“ bojích je asi sám sebou nejvíc. „Je to člověk, který nezná hranice a udělá úplně cokoli,“ charakterizuje prezidenta Saša Uhlová ve Tvaru 2/2018 a nelze, než jí dát v podstatě za pravdu, ač ona sama Zemana právě kvůli tomu NEVOLILA.

Hranice Miloš přece jen má, to víme; ale skutečně umí chodit až po hraně jejich ostří.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami