Myslím, že Hruška, a teď to, propána, neberte pejorativně, má především velký talent jako autor úsporných hororů. Jeho Sklepení mě přibilo do židle. Absolutně nezáleží na tom, že jsem si u toho textuHruška přebal říkal: „Ale to je opsáno ze skutečnosti. Tu chodbu, zatopenou vodou, jistě Hruška zná.“

Nezáleží na tom; a koneckonců je možné, že jsem pouze podlehl nesmírnosti fantastovy imaginace. A ne, SKLEPENÍ neexistuje.

Kniha Muž dvou rakví obsahuje i další „stíny“, nicméně Sklepení nepřekoná nic. Fantaskní charakter má úvodní próza Cesta i text Čekárna. Protože kniha vyšla více než před desetiletím, snad se na mě autor nebude zlobit, když v případě Čekárny něco málo vyzradím. Víte-li, kdo byl profesor Neřád? A vzpomenete si, čím je svázán s klasickým filmem Modrý anděl? Nuže, v této povídce se odhalí, že... Ale dost. To by – přece jen – stačilo.

Ryze „válečným“ příběhem je Útočistě, které rekonstruuje osudy nešťastníků, kteří se stali obětmi nacistické moci v samém závěru války. Někdy si jako uprchlík můžete počínat sebeopatrněji, a přece přivedete nevinné do neštěstí. Také tak to chodilo, ba chodí.

Může to být trapné, ale velmi silně vždy zabere příběh (zde Mlýn), kde se jedná o nález něčeho cenného: pokladu, většího množství peněz. Je-li suma poblíž mrtvoly, ne vždy je ovšem radno si ji přivlastnit, neboť zazvoní telefon a... Nu, a pointa tohoto příběhu je navzdory vaší předtuše docela nečekaná.

Co víc? Obelisk osobně pokládám za nejméně podařenou povídku této sbírky, na druhé straně se však odehrává v mé oblíbené destinaci. Ve Slavkovském lese, poblíž Kynžvartu. Nu, a titulní příběh? - Muž dvou rakví zaujme. Ze zdánlivé banality se vylupuje s každou stránkou kus paralelní historie a roli tu sehraje jeden z nejvýznačnějších nacistů Protektorátu; ale to jsem zase už prozradil moc.

Nyní bych možná měl poinformovat aspoň o některých dalších pracech Emila Hrušky, ale snad si je sami najdete. Třeba na internetu. Sám jen dopovím, že tento letošní šedesátník prožil dětství v bavorském pohraničí. Léta se živil jako novinář a právník, mimo jiné v plzeňském holdingu Škoda. Spojen je i s aktivitami v Evropském parlamentu.

Roku 1996 debutoval básnickou sbírkou Krizový stav a následovala ještě jedna, A tak tady žijeme (1998). Další publikace jeho dílny patří už zmíněné literatuře faktu a některé vyšly i německy. Jako prozaik Emil Hruška debutoval sbírkou povídek My, hoši ze Sudet (2005).

Emil Hruška: Muž dvou rakví
Fotoilustrace Michal Adamovský
Nakladatelství BMSS-START Praha 2007

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.