Ivo Strejček: Dvě prázdninové drobnosti: jedna vážná, druhá také

07.08.2024 10:05 | Glosa

Glosa Ivo Strejčka.

Ivo Strejček: Dvě prázdninové drobnosti: jedna vážná, druhá také
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivo Strejček

1. Harrisová definitivně. Co to znamená pro volební kampaň v USA?

Není to žádné překvapení. Kamala Harrisová získala 99% podporu delegátů sjezdu Demokratické strany a bude tak od druhé poloviny srpna jednoznačnou kandidátkou Demokratů pro listopadové prezidentské volby v USA.

Nejnovější průzkum podpory Harrisové a Trumpa se konal v Pensylvánii, což je z hlediska výsledků voleb jeden z klíčových amerických států. Podle tohoto průzkumu si Trump i Harrisová vedou zcela vyrovnaně (48 % : 48 %; 4 % dotázaných jsou nerozhodnuti). Trump si ovšem vede mnohem lépe v porovnání s Harrisovou v názorech na to, jak si počínal/počínala v úřadě. Tam Trump vede o více než 10 %. Není třeba tato čísla na začátku srpna nijak přeceňovat. Už proto, že Trump bude muset svoji kampaň částečně přepracovat a přesměrovat ji z koleje „Biden“ na kolej „Harrisová“, ale především proto, že následující týdny zřejmě přinesou turbulentní vývoj ve světě a oba kandidáti budou s tímto vývojem v předvolebním boji teprve konfrontováni.

Jak to podle posledních zpráv vypadá, Střední a Blízký východ stojí před válečným výbuchem. Izraelský atentát na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju provedený v Teheránu 31. července a ve stejný den ohlášený izraelský útok na Bejrút, při němž byl zabit významný velitel Hizballáhu, znamenají dramatickou eskalaci napětí – jsou fakticky útokem na Irán. A Irán si toto izraelské počínání asi jen těžko nechá líbit. Spojené státy současně přesouvají do východního Středomoří významnou vojenskou sílu, která znamená zřejmě víc, než jen demonstraci podpory Izraele (ostatně v nejširším kontextu popsal situaci již včera Jiří Weigl ve svém textu „Blízký východ na prahu nové velké války?“). Přidáme-li k popisu této třaskavé situace i zprávu tvrdící, že Irán je těsně před dokončením nukleární bomby (pokud ji už nedokončil), vše se komplikuje ještě víc.

Harrisová se před americkou veřejností prezentuje jako militantní obhájkyně Palestinců a nevyhýbá se nepřímé podpoře Hamásu. Trump má mnohem blíž k židovskému živlu, což z něho sice nedělá nekritického obhájce premiéra Netanjahua, ale vypukne-li na Středním východě válka (iránský ministr zahraničních věcí skrze maďarského ministra dnes vzkázal, že „Irán zaútočí“), stane se bezpochyby tento konflikt ústředním tématem amerických voleb. Nevíme, v čí prospěch by se u amerických voličů v takovém případě přeskupily preference, jedno se ovšem dá předpokládat: americký „zájem“ o válku mezi Ruskem a Ukrajinou by výrazně ochladl, neboť „izraelský problém“ by určitě americkou politiku plně ovládnul.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Co by podle vás jako přesně nastalo, kdyby přišel ten konec Evropy?

A je reálné si myslet, že bysme se ubránili sami, i když zvýšíte výdaje na obranu sebevíc? A k čemu se přikláníte? Je lepší spoléhat na Evropu nebo na USA? Ještě k té vaší poznámce, že musíme na bezpečnostní situaci, která teď ve světě panuje reagovat včas. Nemáte ale dojem, že už včera bylo pozdě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

18:20 Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

Komentář Pavla Foltána k dění v České televizi