Ivo Strejček: Není příměří, jako příměří

03.04.2024 15:22 | Glosa

V Turecku proběhly místní volby. Vládní strana prezidenta Erdogana ve volebním souboji prohrála se zástupci opozičního uskupení. Erdogan utrpěl porážku zejména ve velkých centrech – Istanbulu, Ankaře, Izmiru a v okrscích především na západě Turecka. Média radostně hovoří o „potupě Erdogana“ a zdá se, že si od výsledků místních voleb slibují i příští politickou změnu ve velkých volbách. Daleko pravděpodobnější však je, že se turečtí voliči zachovali zcela očekávaně: Erdoganovu vládní stranu vytrestali za mizerné hospodářské výsledky (vzpomeňme na meziroční míru inflace, která se stále drží nad úrovní 50 %) a jejich rozhodování, konec konců, kopíruje i trend dělení země na „města proti venkovu“ (což ostatně známe dobře i v Čechách).

Ivo Strejček: Není příměří, jako příměří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ivo Strejček

Erdoganovi je 70 let. V nejvyšší turecké politice se pohybuje již celá desetiletí, což se části turecké veřejnosti už může zajídat. Nás by však mohlo na Erdoganově vládnutí zajímat ještě cosi více. Než se společně s médii „těšit“ na Erdoganovo odcházení, bylo by užitečné položit si otázku „co by se stalo v tamním regionu po Erdoganovi“. Nemá smyslu si o tomto muži dělat příliš velké iluze (ostatně jako o nikom z Blízkého a Středního Východu), ale je třeba realisticky přiznat, že Erdogan a jeho politika jsou kotvícím a stabilizujícím prvkem regionu. Odchod Erdogana bez vidiny rozumného nástupce se srozumitelnou – a pro tamní část světa zklidňující – politikou by nebyla racionální politická změna, kterou bychom měli nadšeně vítat. Už proto, že Turecko je členem NATO, je protiváhou iránského vlivu, svoji velmocenskou pozici vybudovanou na Erdoganově mezinárodním respektu umí obratně využívat při hledání řešení rusko-ukrajinského konfliktu a je i jistou zárukou ve zpomalování migračních toků do Evropy. Těšit se na rychlou výměnu Erdogana by proto nemělo být příliš v západním zájmu.

Více než 300 českých zpěváků a hudebníků podepsalo Otevřený dopis české vládě a prezidentu země Pavlovi. České politiky vyzvali k uzavření příměří v Pásmu Gazy. Postoj českých umělců sice není nijak originální, neboť pouze kopíruje americkou iniciativu s podobným cílem, ale o to snad teď příliš nejde. Hledat cesty k příměří v soustavně bezohlednými nálety sužované Gaze je správné. Správnější by ovšem bylo hledat příměří i v jiném zoufalém a zničujícím konfliktu dnešní doby – v rusko-ukrajinské válce. K tomu se ovšem iniciativa českých umělců nijak nevyjadřuje. Holt, není příměří, jako příměří.

Když už jsme se dotkli rusko-ukrajinské války, česká média přetiskla informaci agentury Reuters informující, že „ruský vývoz zemního plynu do Evropy dál roste“. Ruský Gazprom zvýšil v březnu dodávky meziměsíčně o 4,5 %, v meziročním srovnání se dodávky plynu zvýšily dokonce o 26 %. K této informaci je třeba ještě doplnit, že ruský plyn do Evropy proudí přes Ukrajinu a ta z tranzitu inkasuje významné poplatky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Zvládne nová vláda vyléčit nemocného muže Evropy?

15:49 Dominik Rusinko: Zvládne nová vláda vyléčit nemocného muže Evropy?

Německé parlamentní volby ovládla dle očekávání CDU/CSU se ziskem 28,6 % hlasů. Druhá skončila krajn…