Jak jsem potkal knihy - 295. díl Deklarace nezávislosti

03.05.2023 18:05 | Komentář

Dnešní četba není knižní, ale zato je aktuální až nečekaně. Jde o Deklaraci nezávislosti, dokument, kterým třináct amerických kolonií (Delaware, Pensylvanie, New Jersey, Georgia, Connecticut, Massachusetts, Maryland, Jižní Karolína, New Hampshire, Virginie, New York, Severní Karolína, Rhode Island) deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii. Deklarace byla ratifikována Kontinentálním kongresem 4. července 1776. Kolonie tu formulovaly kritiku britské královské nadvlády a předložily důvody vyhlášení nezávislosti.

Jak jsem potkal knihy - 295. díl Deklarace nezávislosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Žijeme v době, která nám předkládá USA jako vzor, hodný všestranného následování. Není proto vůbec od věci připomenout si kořeny, z nichž tato země vzešla. Možná budeme překvapeni, jak mnoho aktuálních problémů, tak citelně přítomných v naší současnosti,  v tomto dokumentu nachází přesné vyjádření. A nemusíme mít krále daleko za mořem,  bohatě nám stačí naše vrchnost sídlící v hlavním městě.

DEKLARACE NEZÁVISLOSTI

Když v průběhu lidských událostí nastane některému národu nutnost zrušit politické závazky, které jej poutají s národem jiným, a zaujmout mezi mocnostmi světa své vlastní a rovné místo, k němuž jej opravňují zákony přírody a jejího Boha, vyžaduje si náležitá úcta k mínění světa, aby takový národ vyhlásil důvody, jež jej k odtržení vedou.

Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.

Rozvážnost sice přikazuje, aby dlouho ustavené vlády nebyly měněny pro nejasné a prchavé důvody; a souhlasně veškerá zkušenost ukazuje, že lidstvo je mnohem náchylnější ke strádání, dokud je zlo snesitelné, než k narovnání sebe sama zavržením forem, kterým je přivyklé. Jestliže ale dlouhý sled zlořádu a uchvacování, pronásledující trvale týž objekt, se rozvíjí do podoby podřízenosti naprosté despocii, je jejich právem, je jejich povinností, svrhnout takovou vládu a obstarat nové stráže své budoucí bezpečnosti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

12:16 Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

Svět inovuje, investuje, dereguluje, pádí kupředu. Evropská unie reguluje, mudruje a stagnuje. Co s …