Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Akce kolkování bankovek

24.04.2019 16:20 | Zprávy

Česká národní banka připravila u příležitosti významného 100. výročí vzniku československé koruny seriál o jejím vzniku s názvem Cesta ke koruně. Dozvíte se v něm, jaké významné osobnosti stály u zrodu koruny.

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Akce kolkování bankovek
Foto: ČNB
Popisek: Z výstavy 100 let česko-slovenské koruny

Poslední týden před předložením zákona č. 84/1919 Sb. z. a n., jímž se ministr financí zmocňuje, aby provedl nařízením okolkování bankovek a soupis jmění za účelem uložení majetkové dávky, se dokončovaly poslední kroky v přípravě organizace okolkování. Jeden z důležitých dokumentů představovala i „Vyhláška o okolkování bankovek“, která podrobně popsala postup kolkování bankovek.

Okolkovány měly být bankovky v hodnotě 10 K, 20 K, 50 K, 100 K a 1000 K, na rozdíl od 1 K a 2 K bankovek. Ke kolkování navíc vůbec nebyly připuštěny bankovky 10 000 K a za 25 K a 200 K byla vyplácena náhrada v okolkovaných bankovkách jiného nominálu.

Pro kolkování byla vytvořena soustava úřadů, na vrcholu jehož organizace stál Ústřední státní komisariát, v jehož čele stál ministr financí. Československo bylo rozděleno do třinácti obvodů, v nichž působily hlavní státní komisariáty. Ty si ve svém obvodu zřizovaly okresní státní komisariáty, v jejichž čele stanuly významné osobnosti politické správy či samosprávy. Určovaly, které peněžní ústavy budou plnit úlohu sběren. K nim pak docházeli občané se svými hotovostmi, aby je složili a vyzvedli si buď bankovky opatřené kolky, nebo samotné kolky k nalepení s tím, že polovina hodnoty jim byla zadržena ve formě nucené státní půjčky. Předkládání hotovostí bylo prováděno nejen individuálně, ale i hromadně, přičemž je pověřené osoby mohly shromáždit z celé obce a následně je nechat okolkovat.

Kolkovací akce byla zahájena v českých zemích 3. března 1919 a na jejím konci 9. března 1919 již existovala československá měna (na Slovensku probíhalo kolkování do 12. března 1919 a na Podkarpatské Rusi k němu došlo až v roce 1920). Formální ukončení kolkovacího procesu znamenal až zákon ze dne 10. února 1921 č. 67/1921 Sb. z. a n., o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., provedeno nebylo. V rámci celého procesu bylo okolkovány bankovky za 7 157 721 000,- K.

Vyhláška o okolkování bankovek z 26. 2. 1919

Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/765/2

Seriál bude má celkem 19 příspěvků a vycházel od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…