Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Jednání s Rakousko-uherskou bankou na sklonku roku 1918

24.01.2019 16:45 | Zprávy

Česká národní banka připravila u příležitosti významného 100. výročí vzniku československé koruny seriál o jejím vzniku s názvem Cesta ke koruně. Dozvíte se v něm, jaké významné osobnosti stály u zrodu koruny.

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Jednání s Rakousko-uherskou bankou na sklonku roku 1918
Foto: Česká národní banka
Popisek: Česká národní banka, logo.

V průběhu listopadu a prosince 1918 vyslala Rakousko-uherská banka do ČSR dvě delegace svých vrcholných úředníků, které měly projednat s československými politiky vzájemné vztahy a zároveň intervenovat za zachování měnové unie. Jako první se v Praze objevil 17. listopadu Dr. Karl Wallach, ředitel hypotečního oddělení a člen obchodní správy. Z pamětí sekčního přednosty na ministerstvu financí Karla Leopolda a zpráv Karla Wallacha víme, že mu Alois Rašín představil celou sérii požadavků, z nichž nejzásadnější byly vytvoření hlavního ústavu banky v Praze, volba československých zástupců v generální radě, dosazení československého vládního komisaře do Rakousko-uherské banky ve Vídni a československého vládního komisaře k pražské filiálce cedulového ústavu.

Návštěva Sztankovicse v prosinci byla naopak zaměřena na oblast devizové ústředny. V tomto případě se nepodařilo dosáhnout zásadní dohody. Po svém návratu do Vídně však Sztankovics 22. prosince 1918 připravil mimořádně významný dokument nazvaný jako „Bericht“, jenž byl označen za tajný. V něm poměrně nevybíravě popisoval jednotlivé politické osobnosti Československa, které se podílely na řešení měnových otázek a zároveň odkrýval skutečné názory vedení Rakousko-uherské banky na další „přátelské“ kontakty. Českým úředníkům vídeňského ústředí Rakousko-uherské banky se podařilo tuto písemnost získat, tajně opsat a zaslat do Československa. Adresátem byl některý z ředitelů Živnostenské banky, buď Dr. Jaroslav Preiss, nebo pravděpodobněji Dr. Josef Horák, kteří úzce spolupracovali s Aloisem Rašínem. Právě díky těmto úředníkům byla česká politická reprezentace poměrně přesně informována o událostech v Rakousko-uherské bance a nebyla tak při přípravě hospodářského osamostatnění odkázána pouze na oficiální informace.

Dopis úředníka Rakousko-uherské banky Milana Křepelky na vedení Živnostenské banky z 3. 1. 1919
(ohledně zprávy Sztankovicse z 22. 12. 1919)

Zdroj: AČNB, arch. fond Živnostenská banka, ŽB/275/3

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

Fakt myslíte, že jsme na tom v oblasti digitalizace dobře?

A co třeba říkáte na to, že jsme v digitalizaci veřejné správy je Česko druhé nejhorší v EU? Zdroj: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6995694 Nebo co říkáte na toto - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-platit-prevodem-nestaci-digitalizace-ceske-ekonomiky-je-zalostne-pomala-261752?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…