Problémy s nedostatkem bankovek Rakousko-uherské banky se staly předmětem řady jednání československých politiků a národohospodářů. Možné řešení se objevilo již 30. října 1918, kdy na poradě zástupců českých peněžních ústavů v Zemské bance království Českého vrchní ředitel Ústřední banky českých spořitelen Antonín Weinzettl doporučoval, aby bylo vydání nových bankovek svěřeno Zemské bance a drobné bankovky vydaly spořitelny.

Jen o deset dní později (9. listopadu 1918) představil Karel Engliš na schůzi Národního výboru návrh zákona řešícího tuto problematiku, který byl o deset dní později schválen. Zákon č. 49/1918 Sb. z. a n., o zavedení obchodních platidel, zmocnil Zemskou banku království Českého vydávat bezúročné poukázky na vlastní bankovní pokladnu, jež měly být směnitelné v bankovkách Rakousko-uherské banky. Tyto nově emitované „peníze“ měly mít obchodní krytí a byl jim přiřčen zákonný oběh.

Vedení Zemské banky se obrátilo na nejvýznamnějšího českého umělce Alfonse Muchu, který je ztvárnil na konci roku 1918. Návrhy, jež vznikly ve spěchu, obsahovaly figurální a ornamentální motivy a svým charakterem vycházely z uměleckého cítění 19. století. Poukázky se nakonec neuplatnily, neboť důvody pro jejich vydání pominuly. Vyrobeno jich bylo přes 12,5 milionu kusů (10 K a 20 K), jež byly následně zničeny.

Z hlediska Rakousko-uherské banky se jednalo o důležité porušení emisního privilegia, a proto se snažila ministra financí Aloise Rašína přimět, aby zákon nebyl nikdy uveden do praxe.

Dopis přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy na viceguvernéra Rakousko-uherské banky ve Vídni Ignáce Grubera von Menningera z 29. 11. 1918

Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/886/1

Překlad textu dopisu

Dovolujeme si Vám dát na vědomost doslovný překlad zákona z 19. listopadu 1918:

Zákon z 19. listopadu 1918 o zavedení obchodních platidel

1./ Zemská banka království Českého v Praze se zmocňuje k výdeji poukázek na vlastní bankovní pokladnu, jež budou zníti na zaokrouhlenou částku, budou bezúročné a směnitelné v bankovkách Rakousko-uherské banky na předložení u Zemské banky království Českého, anebo u jiných bank Zemskou bankou k tomu filiálně určených. Poukázek těchto nelze amortisovati a nelze o nich vymoci ani záznamu ani zápovědi.

2./ Poukázky v § 1 zmíněné bude vydávati banka v soukromém obchodě na krátkodobé zápůjčky, nejvýše 90tidenní, a to buď eskontem nebo na lombard. Zápůjčky státu jsou vyloučeny.
K eskontu mohou býti připuštěny směnky znějící na korunovou měnu, opatřené podpisem alespoň dvou k placení způsobilých dlužníků a pokladní poukázky Rakousko-uherské banky.
Lombardní zápůjčky jsou přípustny na základě cizozemských platidel, neraženého zlata a stříbra, dospělých pohledávek za Rakousko-uherskou bankou a cenných papírů, požívajících sirotčí jistoty, aneb i jiných cenných papírů, znamenaných na pražské burse, a to při cizozemských platidlech, neraženém kovu a pupilárních cenných papírech do 75 % tržní ceny, pokud se týče kursovní hodnoty, při ostatních cenných papírech do 60 % kursovní hodnoty, nejvýše však do výše hodnoty jmenovité, při pohledávkách za Rakousko-uherskou bankou do výše jich hodnoty. Vyloučeny jsou z lombardu cenné papíry, jichž kupony jsou splatny mimo hranice Československého státu.

3./ K směnování poukázek chovati bude Zemská banka hotovost bankovek Rakousko-uherské banky, po případě drobných mincí korunové měny (reservu). První hotovost se zřídí vkladem Československého státu ve výši 25,000.000 K, zúročitelných sazbou o 1/4 % nižší, nežli bude činiti diskont zápůjček uvedených v § 2.

4./ Úhrnný výdej všech poukázek nesmí přesahovati čtyřnásobnou reservu (§ 3.) bankovek Rakousko-uherské banky a drobných mincí měny korunové. Nařízením úřadu pro správu finanční, vydaným v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností, jakož i úřadem pro správu zemědělství, může býti kdykoliv výdej bankovek pod tuto hranici omezen neb úplně zastaven.

5./ Ku provádění obchodu dle tohoto zákona zřídí Zemská banka zvláštní oddělení od ostatních odvětví jejich obchodu účetně a bilančně přísně oddělené, jež bude státi pod stálým dozorem komisaře Československého státu. O stavu oběhu poukázek a jich krytí jest uveřejňovati zprávu každého 10. a 20. a posledního dne v měsíci.

6./ Zisk, plynoucí z výdeje těchto poukázek, rozdělovati se bude mezi Zemskou banku a Československý stát v tomto poměru: roční zisk do jednoho milionu se rozdělí mezi banku a stát v poměru 1:2. Roční zisk přes jeden až do dvou milionů rozdělí se v poměru 1:3. Každý další milionový stupeň se dělí v poměru ve prospěch státu o jednotku vyšším (1:4, 1:5, 1:6 atd.).

7./ Poukázky v § 1 zmíněné budou v území Československého státu zákonným platidlem jako bankovky Rakousko-uherské banky a budou bez obmezení přijímány u všech veřejných pokladen.

8./ Bude-li zastaven výdej poukázek, jest úřad pro správu finanční v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností a s úřadem pro správu zemědělství oprávněn stanoviti lhůtu, do které jest Zemská banka povinna poukázky směňovati a po uplynutí této lhůty odejmouti řečeným poukázkám povahu zákonného platidla.

9./ Veškeré knihy a zápisky oddělení Zemské banky vydávajícího poukázky (§ 5), jakož i listiny jím vydané, dále listiny za účelem zajištění zápůjček (§ 2) vydané jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

10./ Zákonem tímto se mění, pokud se týče doplňují platné stanovy Zemské banky království Českého v Praze.

11./ Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky.

12./ Provedením tohoto zákona pověřuje se úřad pro správu finanční v dohodě s úřadem pro správu průmyslu, obchodu a živností a s úřadem pro správu zemědělství.

(překlad vychází z oficiálního textu zákona uveřejněného ve Sbírce zákonů a nařízení za rok 1918)

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.