Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Z dopisu přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy

30.11.2018 7:37 | Zprávy

Česká národní banka připravila u příležitosti významného 100. výročí vzniku československé koruny seriál o jejím vzniku s názvem Cesta ke koruně. Dozvíte se v něm, jaké významné osobnosti stály u zrodu koruny.

Jakub Kunert: Cesta ke koruně – Z dopisu přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

Na základě zpráv z pražské filiálky Rakousko-uherské banky usoudilo její vedení, že bude výhodné ukázat vůči Československu dobrou vůli v oblasti měnové. Proto se pražská filiálka jménem všech českých filiálek banky v Čechách (Mladá Boleslav, Kolín, Pardubice, Hradec Králové, Dvůr Králové, Budějovice a Plzeň) přihlásila k práci pro nový stát, resp. Národní výbor československý. Jako tradičně pražská filiálka mluvila jen za filiálky z Čech a zároveň jen ty v jazykově českém prostředí. Kvůli vytvoření čtyř německých provincií v českých zemích (Deutschböhmen, Deutschsüdmähren, Sudetenland, Böhmerwaldgau), jež se přihlásily k Německému Rakousku, nebylo možné až do prosince 1918 filiálky cedulového ústavu na tomto území jakkoliv kontrolovat. Československé ministerstvo financí nejprve odmítlo vyjednávat s Rakousko-uherskou bankou, pokud by zpochybňovala jednotu československého státního území, a následně se Aloisi Rašínovi podařilo vymoci si na ní příslib, že pokud by snad do těchto oblastí zasílala nové bankovky, bude ji o tom neprodleně informovat. Díky tomu získalo ministerstvo financí přehled o hospodářské situaci v německých provinciích.

Zásadním problémem, se kterým se v této době potýkalo nové československé hospodářství, byl nedostatek hotovosti. Důvody pro to byly především dva, na jedné straně tezaurace bankovek ze strany obyvatelstva, jež se obávalo o osud svých prostředků v peněžních ústavech, a na druhé nedostatečné zásobování ze strany Rakousko-uherské banky. Ta totiž měla obavy, že v poválečné chaotické situaci by mohlo dojít k jejich zcizení na cestě. Z toho důvodu se české filiálky Rakousko-uherské banky uchýlily v souladu s pokyny Národního výboru k omezení vyplácení bankovek téměř výhradně pro mzdy dělnictva důležitých závodů, dále vojsko a úředníky státní a komunálních korporací.

Dopis přednosty pražské filiálky Rakousko-uherské banky Rudolfa Drdy na Národní výbor čsl. státu z 6. 11. 1918

Zdroj: AČNB, arch. fond Rakousko-uherská banka, RUB/8/1

Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…