Tratě Plzeň – Most a Liberec – Pardubice patří dosud k těm nemnohým, na kterých jezdí České dráhy na základě vítězství ve veřejné soutěži. Před osmi lety podaly nejlepší cenovou nabídku a stát se radoval, že ušetří na platbě, kterou přispívá na provoz vlaků v tzv. závazku veřejné služby.

Letos však kontrakt vyprší, a protože si toho ministerstvo nevšimlo včas, hrozilo, že rychlíky na uvedených tratích od půlky prosince nevyjedou. Na novou soutěž bylo už pozdě. Do hry se na poslední chvíli snažila ještě vstoupit firma Arriva, ale ministerstvo její nabídku kvůli formální chybě odmítlo a objednalo provoz na obou tratích u Českých drah. Zatím jen pro příští rok, během něhož snad stačí vypsat a dotáhnout do konce řádnou soutěž.

A teď přichází kouzlo: zatímco dosud chtěl státní dopravce za jeden kilometr jízdy rychlíku mezi Plzní a Mostem kompenzaci necelých 28 korun, pro příští rok žádá 88. Podobný skok se odehraje na trati Liberec – Pardubice, a to z 56 na 127 korun. Potvrzuje se tak podezření, vyslovované už před 8 lety, že České dráhy nabídly do soutěže dampingovou cenu, aby přetrumfly konkurenci. Nyní, když se nemusí s nikým poměřovat, si mohly říct o cenu, která zřejmě odpovídá reálným nákladům.

Logicky se nabízí otázka, jak mohl státní dopravce tak dlouho jezdit s tak nízkou dotací, když tržby z jízdného jsou stále stejné a pokrývají jen zhruba 25% nákladů. Odpověď je jednoduchá: k dorovnání ztráty posloužily dotace, vyplácené drahám na jiné spoje.

Připomeňme, že do roku 2011 stát subvencoval i vlaky mezi Prahou a Ostravou a dělal by to patrně dodnes, pokud by na trať nevstoupila konkurence, schopná jezdit na vlastní podnikatelské riziko. 

Po příchodu konkurence se dráhy nejenže dokázaly obejít bez dotací, ale ještě výrazně srazit ceny jízdného a přitom tvrdit, že jsou jejich vlaky v zisku.

Člověk nemusí být ekonom, aby pochopil, že tady něco nehraje. Buďto dříve pobíraly České dráhy dotace neoprávněně – a někdo by za to měl být volán k odpovědnosti – nebo dnes mezi Prahou a Ostravou prodělávají a přesouvají tam peníze, které dostaly jako kompenzaci ztráty jiných linek. Jedno je horší, než druhé. 

Hledá-li vláda cesty, jak zamezit mrhání státními penězi, má zde jedinečnou příležitost. V případě dotací na vlakovou obslužnost musí především vědět, nakolik jsou jednotlivé linky ztrátové a jaké jsou skutečně nutné náklady na jejich provoz.

Údaje Českých drah, třebaže posvěcené různými auditory, se už poněkolikáté ukázaly jako nevěrohodné. Bohužel ani ojedinělá soutěž o dvě méně významné tratě dráhy k férovému jednání nepřiměla, protože pár desítek milionů se v balíku 12 miliard dotací snadno ztratí. Až teprve se soutěže rozběhnou ve větší míře, lze čekat, že se zadavatelům sejdou skutečně realistické nabídky. Pak se snad na našich kolejích dočkáme za méně peněz lepší muziky.  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.