Ve Spojených státech se schyluje k volebnímu podvodu, který v této zemi nemá obdoby. Stejně jako vždycky je úplně jedno, co ten či onen kandidát říká, jak se chová, jak působí na voliče - dokonce i co o něm vysílají a píší média. Celá ta "bitva o voliče" s červeno-bílo-modrými balonky je jen stínový cirkus pro odlákání pozornosti od podstaty problému. Volební systém je nastaven tak, že se může stát prezidentem v podstatě kdokoliv, o němž rozhodnou "majitelé klíčů" v temném příšeří - zcela nezávisle na vůli voličů.

22 000 000

Letošní volby nejsou jiné jen v tom, že jim dominuje fenomén Trump, tedy osobnost mimo politický a mediální establishment, který ohlupuje voliče celé dekády (a možná vždy) iluzí možnosti volby. Vyjímečnost těchto voleb spočívá v rozsahu volebního podvodu. Sešly se k němu totiž dvě síly: drolící se establishment bojující o život - a rozsah útoků hackerů na takřka nechráněná data potenciálních voličů.

Loni v létě, ještě před začátkem primárek, došlo v USA k dosud největšímu hackerskému útoku na databáze voličů. Byly napadeny registry 22 miliónů federálních zaměstnanců, čemuž se média sice formálně podivila, ale pak se tomu "kupodivu" přestala věnovat, natož aby dala krádež dat do souvislosti s volbami.

"Kdosi" tak má nyní k dispozici osobní data nejméně 22 miliónů Američanů, včetně jejich čísla sociálního pojištění a řidičského průkazu. Tyto dva údaje v mnoha státech USA stačí k tomu, aby mohl občan volit – osobně, nebo v nepřítomnosti. Kromě toho má onen "kdosi" i fotografie, adresy, platy, věk, telefonní číslo, e-mailové adresy atd. Když si uvědomíme, že se voleb zúčastní něco málo přes 120 miliónů voličů, jde o alarmující údaj.

Manipulace s průzkumy je jen první fáze

Při pohledu na snímky z předvolebních shromáždění Trumpa a Clintonové si nelze nepovšimnout dvou základních věcí: 1) Na záběrech z Trumpových shromáždění je hlava na hlavě, Clintonové mítinky zejí prázdnotou; 2) Čím méně má Clintonová lidí, tím větší jsou vlajky USA.

Nejde jen o náhodně vybrané snímky, týká se to takřka všech shromáždění, protože dnes už má mobil s fotoaparátem úplně každý - a uživatel sociálních sítí se může snadno přesvědčit, jaký je rozdíl mezi oficiálními záběry a realitou.

Trump pořádá s blížícími se volbami každý den až tři shromáždění, kdežto Clintonová zvládne jedno za dva, tři dny. Trump ostatně nemá jinou možnost, když se proti němu postavila všechna média (kromě Fox News a některých regionálních rozhlasových stanic).

Průzkumy volebních preferencí se objevují již denně. Jsou v nich zohledňovány i tiše probíhající "early votes", tedy předčasné hlasování, které je v plném běhu již od poloviny října. Účastní se ho podle odhadů takřka polovina voličů, jejichž rozhodnutí (údajně většinou volí Clintonovou) je postupně interpretováno už nyní, tedy ještě před koncem kampaně.

Jakou hodnotu může mít průzkum médií, která předtím vyhlásila Trumpovi válku (Washington Post, CNN a dalších)? Všechny ty výsledky typu "Trump vyhrává o procento", "Clintonová o tři" jsou jen další způsob matení. Jak se s tím má vypořádat čtenář, který se pár dní předtím ze stejného média dozvěděl, že "Volit Trumpa je chyba, protože lže"?

"Víte co? Co kdybychom se letos na nějaké volby vykašlali, a jmenovali prezidentkou rovnou Clintonovou?" Tak zní vzkaz, který posílají americká média voličům. Co jim však neposílají, zní: "A víte vy co ještě? Vždyť vy vlastně ani žádní voliči nejste. Prostě zůstaňte doma ve svém domě na hypotéku, kterou stejně nikdy nesplatíte, cpěte se popkornem a - abyste se necítili úplně odstrčení - možná vám doručíme jeden výtisk našich novin zdarma."

Vlna hackerských útoků

I oficiální americké instituce připouštějí, že tamní volební systém je nedokonalý, nebo že se "tu a tam vyskytnou anomálie", jako když volí lidé, co jsou dávno po smrti, domácí mazlíčci, někteří zase volí na několika místech, nebo se sem tam objeví nějaký hacker.

Realita je ovšem jiná, mnohem divočejší. Podvody se provádějí v masovém měřítku a v posledních volebních cyklech jsou tím větší, čím víc se do volebního systému zapojuje elektronika a databáze voličů jsou dostupné online.

Letos na jaře, dva měsíce po začátku primárek, například FBI zjistila, že se "kdosi" naboural do databází voličů jednotlivých států. Tyto databáze jsou online, protože se lidé stěhují, a tím mění i místo pobytu, nebo jsou aktualizována čísla řidičských průkazů. Načasování bylo příznačné a pozoruhodně: K útoku došlo poté, co začal v republikánských primárkách Trump válcovat své konkurenty.

Letos v červenci, bez valné pozornosti médií, provádělo ministerstvo vnitra kontroly v databázích států po celé zemi, z nichž některé o to požádaly, jiné ne. Jak ony kontroly dopadly, nebylo zveřejněno. A opět tu máme zajímavé načasování: Stalo se tak v červnu, kdy se dostal k v průzkumech Trump poprvé před Clintonovou.

V zemi s 220 milióny obyvatel s voličským oprávněním bude prý letos rozhodovat každý hlas. V roce 2012 bylo v USA 146 miliónů registrovaných voličů, voleb se zúčastnilo 57 procent z celkového počtu, tedy 126 miliónů. Co těch zbývajících 96 miliónů "mrtvých duší"? Zlatý důl - jen ho vytěžit! Mají tyhle "zombie" vůbec šanci zjistit, že někdo hlasoval za ně?

Kdo tedy ukradl data?

Výsledek voleb může dále ovlivnit fakt, že do třetiny států (16) dodala hlasovací přístroje firma napojená na miliardáře Sorose, který podporuje Clintonovou a je s ní a s Demokratickou stranou provázán i finančně. Tytéž přístroje při volbách ve Venezuele vyvolaly masové nepokoje kvůli důvodnému podezření z falšování výsledků.

Ale klid. Kdyby něco, tak za všechno může Rusko, jehož hackeři, na rozdíl od těch amerických (kteří se o volby samozřejmě vůbec nestarají a raději pátrají po zlořádech a bojují proti "šíření nenávisti"), mají jediný záměr: Narušit chod nejdemokratičtějších voleb na světě. Když se Rusko ozvalo, že jde o pomluvu, USA opatrně připustily, že možná. Clintonová ovšem přesto primitivní antiruskou kartu vytáhla v kampani několikrát.

Z největšího hackerského útoku - zcizení oněch dat 22 miliónů federálních zaměstnanců - byli prezidentem Obamou obviněni pro změnu Číňané. Když se však Čína ostře ohradila, že je to lež a pozor na to, Obama vše dovysvětlil: "No, tak teda ne, no." Pokud je známo, český ministr Herman proti tomuto ohnutí hřbetu před čínskými komunisty neprotestoval.

Dobrá, ale… když to nebyla Čína, ani Rusko, kdo tedy? "Kdosi", kdo má na výsledcích voleb v USA ještě o řád vyšší zájem? Nebo jde o stejnou skupinu, která mohla ovlivňovat i volby předchozí? Například hackeři Demokratické strany, která je zjevně v problémech - nejen pro to, že její kandidátce hrozí v případě prohry basa - a nepochybně nejen jí?

Vše nasvědčuje tomu, že největší hackerský útok připravuje největší podvod na voličích v dějinách USA.

Volte 3 x - a legálně!

Zopakujme: Zatímco volební kampaň jakoby "finišuje", volby už jsou ve skutečnosti dávno v chodu. 8. listopad není žádným Velkým dnem, oním pověstným "snímkem v čase", kdy se všechno rozhodne. Jde jen o jakousi formální dohru toho, co se uchystalo předím. Tzv. "early votes", tedy předčasných voleb (což samo o sobě volební výsledky znehodnocuje), se v roce 2012 zúčastnilo 36 % voličů, tedy více, než třetina. Letos se očekává ještě víc, možná přes 40 %. Tedy – více než 30 miliónů voličů letos odvolí "předčasně", někteří osobně, jiní e-mailem.

Volbu e-mailem, která je z hlediska útoku hackerů nejzranitelnější, umožňuje více než polovina států USA. V mnoha z nich stačí k této volbě jen e-mailová adresa, číslo řidičského průkazu a sociální pojištění, někde "vyfutrované" formálním vysvětlením, proč se volič nemohl dostavit k urně osobně. Pro mnohé Američany, kteří jsou zvyklí nakupovat všechno online, je hlasování e-mailem vítaným kompromisem mezi možnostmi volit – nebo zůstat doma. Netuší asi, že ve skutečnosti ale může být úplně jedno, co udělají.

V USA je takřka 50 miliónů tzv. "neaktivních voličů". Jsou to ti, kteří se nezúčastnili posledních dvou voleb a je vysoká pravděpodonost, že nepřijdou ani k těm letošním. Co se stane, když se tito neaktivní voliči (nebo jejich část) nečekaně "zaktivní" a začnou hlasovat e-mailem - aniž by o tom ovšem sami věděli? Jejich data nutná k "přihlášení" má přece "kdosi" k dispozici. A nikoho (kromě Trumpa, jeho volebního štábu a skalních voličů) to evidentně nezajímá.

Americký volební systém je "nejdokonalejší" na světě. Nikoli ovšem jako vzor demokracie, ale ve smyslu nemožnosti odhalení podvodu. Je totiž "z dobrých důvodů" také "nesložitější" na světě, což znamená, že nabízí tolik slabých míst, že je sám jedno velké "slabé místo".

A to není zdaleka všechno: Některé státy umožňují volit dokonce dvakrát, nebo i třikrát - a dokonce legálně (Wisconsin, Minnesota, Michigan, Pensylvánie, New York, Connecticut, Mississippi). V praxi to znamená, že je možné hlasovat předčasně v nepřítomnosti (dvakrát) a pak jít k urně osobně (potřetí) a své rozhodnutí změnit.

Co když volič pošle ze svého počítače hlas a pár dní poté za něj někdo jeho rozhodnutí změní, aniž by o tom věděl? A ani není nutné nikam chodit: Stačí k tomu jen znát jen e-mailovou adresu, číslo pojistky a řidičáku.

Kdo má vždycky pravdu

Prezidentské volby prostě nejsou žádnou fanfárou demokracie, kterou USA tak rády vyvážejí v jednom balíčku se zbraněmi za miliardy dolarů do zemí, které potřebují ovládnout. Nejde o žádný souboj idejí, přehlídku nezávislých médií, natož o zjištění svobodné vůle voličů.

Spíše jde o to, která strana dokáže podvádět víc, což je hlavní rozdíl proti volbám třeba v Severní Koreji, kde aspoň podvádí jen jedna strana.

Rusko nedávno požádalo federální vládu USA i vlády jednotlivých států, zda by mohli jeho pozorovatelé volby na místě sledovat. Dostalo se mu odpovědi, že to bohužel není možné, protože v USA byly nedávno povodně, takže teď mají honičku.

Federální vláda současně Rusko ujistila, že může být klidné, protože americké volby monitoruje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

A ta má přece vždycky pravdu.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.