Jedinou výjimkou bylo Řecko, kterému ale soukromý věřitelé odpustili značnou část svého dluhu. Jeho dluh díky tomu spadl ze 170 % na 156 % HDP, ale i tak zůstává nejvyšším v celé eurozóně. V reakci na tyto výsledky se šéf Evropské komise Barroso přidal k družině kritiků rozpočtových úspor - ty podle něj “narazily na své mantinely”. Postoj Evropské komise je přitom klíčový, protože je zásadním hráčem rýsujícím rozpočtová doporučení vládám s fiskálními problémy. Výroky José Manuela Barrosa jsou tak další v řadě, které signalizují odvrat od politiky tvrdých rozpočtových úspor, která vedla v Evropě k prudkému nárůstu nezaměstnaných (skoro polovina z G7 + BRICS), propadu inflace i spotřeby a dalšímu výraznému nárůstu veřejného dluhu.
Řada německých politiků a centrálních bankéřů razí stále teorii, že k tvrdým a rychlým úsporným opatřením neexistuje na periferiích eurozóny alternativa. Po italských volbách a v konfrontaci s novými makro-čísly se ale dostává do čím dál větší izolace - a to jak uvnitř eurozóny, tak na mezinárodním poli (kritika G20).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz