Masivní tisk nových eur z počátku roku (přes 1 bilion eur v LTRO 1 a 2) tak definitivně přestává mít jakýkoliv pozitivní účinek - rozpětí mezi německými a španělskými výnosy každý den zdolává nová maxima. Naopak jediné k čemu přispěl, je větší provázanost periferních vlád s bankami (banky z peněz od ECB zainvestovaly do vládního dluhu) a horší manévrovací schopnost při jejich záchraně. To je v tuto chvíli nejlépe vidět ve Španělsku.

Není tedy ani divu, že Evropská komise včera představila návrh, jak podpořit evropské banky ze společných fondů. Přímé kapitálové injekce do bank z fondu ESM by zbavily Madrid nutnosti navýšit svůj deficit a dluh o 30-100 mld. eur. Současně by ušetřily Španělsko nutnosti formálně žádat o pomoc i u MMF. Berlín ale o podobném řešení nechce ani slyšet a společný fond na záchranu bank nebo garanci vkladů je zatím v Německu tabu. Otázka je, jak dlouho.
 
Se španělskými výnosy blízko 7 % tlak na větší ústupky Berlína roste ze všech stran. Prezident Obama měl včera s kancléřkou Merkelovou mimořádnou videokonferenci. Španělský ministr financí odletěl včera večer na mimořádné setkání se svým německým protějškem Schaublem a dnes letí místopředseda španělské vlády na setkání s americkým ministrem financí Geithnerem. Pokud budou Němci i ECB dál neústupní, budou muset Španělé brzy požádat o klasický velký balík pomoci, tak jako Portugalci nebo Irové. Jakýkoliv politický posun v řešení problémů španělských bank je proto v tuto chvíli pro trhy tématem číslo jedna. Na druhou kolej jsou odsunuty další předvolební průzkumy v Řecku (které znovu favorizují extrémní levici), na třetí dnešní irské referendum o fiskální úmluvě a až na čtvrtou zítřejší čísla z amerického trhu práce.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny