Soudu vadí primárně nevratnost procesu při spuštění “rozvodu” s EU podle článku 50. Tím, že je proces nevratný, musí o něm podle soudu rozhodnout nejprve parlament, protože technicky vzato má referendum v britském ústavním systému pouze poradní hlas. Zdá se ale, že v tom, zda je proces skutečně nevratný, nemá nikdo úplně jasno. Šéf Evropské rady Donald Tusk nedávno mluvil o tom, že se Británie v případě nespokojenosti s výslednou dohodou může ještě rozhodnout z procesu “vycouvat” - tedy do článku 50 se dá podle Tuska vstoupit i z něj vystoupit, a pak by souhlas parlamentu asi nebyl nutný. V prosinci by měl o věci definitivně rozhodnout britský nejvyšší soud, ale možná se těžko ve finále obejde bez jasného názoru Evropského soudního dvora. Takový názor samozřejmě nebude na světě hned a může to spuštění jednání o brexitu minimálně oddálit.Pokud by nakonec nejvyšší soud potvrdil, že parlament se při spuštění článku 50 nedá obejít, je teoreticky možné, že zákonodárci nehledě na výsledek referenda smetou brexit ze stolu. Není to ale asi nejpravděpodobnější varianta. I když většina poslanců (dolní sněmovna) a lordů (horní) byla proti brexitu, nerespektování výsledků referenda by pravděpodobně zadělalo na výraznější politickou krizi. Je také možné, že premiérka Theresa Mayová by si chtěla zaručit loajalitu vlastních (konzervativních poslanců) hrozbou předčasných voleb - ve většině anglických konzervativních okrsků dostal brexit zelenou a poslanci by vážně riskovali, že pak v předčasných volbách nebudou znovu zvoleni. Pravděpodobnější, než úplné smetení brexitu ze stolu, by tedy bylo nastavení určitých omezujících podmínek pro vládu při jednání o brexitu. Takových, které ve finále Therese Mayové mohou znemožnit nebo zkomplikovat prosazování “tvrdého brexitu”… Výborný přehled jednotlivých forem brexitu nabízí tento článek http://bit.ly/2etXSip. Trhy tak zatím mají jedinou jistotu - období nejistoty bude ve finále pravděpodobně delší.

Jan Bureš