Řecko má stále přístup k eurům skrze krizový program (ELA - Emergency liquidity assistance). Ten má ale horší podmínky a skrze něj si eura půjčuje primárně řecká centrální banka, která pak dál může peníze poskytnout komerčním bankám a to navíc v omezené míře. Navíc i tento program se může ECB v případě, že se Řecko ocitne na konci února v programovém vakuu, rozhodnout zrušit (dvou-třetinovou většinou).Jeden z plánu ministra Varoufakise byl zajistit si přechodné financování vydáváním většího objemu krátkodobých pokladničních poukázek - těch mají Řekové okolo 15 mld. euro. I zde by ECB ale pravděpodobně aplikovala limity pro maximální objem určitého typu kolaterálu. V takovém případě by se Řekům víc pokladničních poukázek prodávalo jen těžko. Poslední aukce řeckých pokladničních poukázek ostatně již v tomto týdnu ukázala na velice slabý apetit investorů - poptávka byla nejslabší od roku 2006.

Trhy se v nadcházejících seancích budou bát, že odstřižení od likvidity v kombinaci s odlivem vkladů může způsobit řeckým bankám problémy a řeckému státu neschopnost refinancovat splatný dluh. Ostře sledované mohou být v tuto chvíli kromě dalších politických jednání především splatnosti pokladničních poukázek - příští týden je v plánu další aukce (11.2.), která má pokrýt poukázky splatné v pátek (13.2.).

Euro by se zatím mělo dostat pod opětovný tlak, zatímco středoevropské měny mohou zbrzdit zisky z posledních dní. Česká koruna ovšem dnes lví díl pozornosti budou upírat směrem k ČNB a řecké napětí na ní nebude mít moc šancí dolehnout.

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery