Oznámení Číny, že uvalí dodatečná cla na výrobky v celkovém objemu 50 miliard dolarů (včetně automobilů, letadel a produktů chemického průmyslu) znamenala pro globální trhy studenou sprchu. Akciím ovšem později pomohly zprávy z Bílého domu. Nový šéf ekonomických poradců Larry Kudlow se snažil situaci uklidnit a hovořil o tom, že se jedná “pouze o první návrhy”, které se budou implementovat řadu měsíců. Vrátil tak trhům naději, že spíše než “válčit” se bude dál “jednat”. K tomu ostatně Bílý dům vybízí i američtí podnikatelé. Množí se diplomaticky formulované výzvy společností od Fordu přes Johna Deera až po zemědělské producenty. Všichni apelují na americkou administrativu, aby při snaze o vyjednání “férovějších” obchodních vztahů s Čínou nevstoupila do otevřené obchodní války.

Zkušenosti z minulých obchodních přestřelek ukazují, že v zásadě nemají vítěze, ale pouze poražené. Když George W. Bush v roce 2002 zvedl dovozní cla na ocel, vedlo to podle odhadů americké administrativy nakonec k poklesu zaměstnanosti o zhruba 200 tisíc pracovníků. Dnes jsou nadnárodní výrobně dodavatelské vztahy ještě o poznání komplikovanější a otevřená obchodní válka může podnikům přidělat o poznání více vrásek na čele.

I relativně mírná obchodní přestřelka mezi USA a Čínou může vést k řadě nezamýšlených dopadů. Příkladem může být dopad na automobilový průmysl. Odvetná cla Číny na dovoz aut z USA paradoxně nejvíce mohou dopadnout na německé automobilky a jejich americké zaměstnance. Proč? Americké automobilky již daleko více vyrábí automobily přímo v Číně, zatímco BMW a Daimler vyrábí auta pro čínský trh v USA. I proto přestřelka mezi USA a Čínou po právu straší akcie nejen v USA, ale po celém světě.

Jan Bureš
ekonom