To ostatně slíbil na svém vystoupení v Sintře a později jeho závazek potvrdil hlavní ekonom ECB Oli Rehn. Problém může být v tom, že řadě národních centrálních bankéřů má se nazamlouvá restart politiky kvantitativního uvolňování (QE). Proti se se vyjádřili centrální bankéři z Německa, Rakouska, Nizozemí, ale zdrženlivý postoj zaujal i Villeroy z francouzské centrální banky. Hlavní otázka tedy zní, jak velký nakonec bude stimulační balík a bude v něm QE?

Podle našeho názoru budou mít centrální bankéři problém shodnout se na spuštění nového QE již na dnešním zasedání. Jako lehce pravděpodobnější proto považujeme balík, ve kterém se budou snažit vykompenzovat absenci QE agresivnějšími opatřeními na jiných frontách. Za prvé, mohou sáhnout k výraznějšímu poklesu depozitní sazby (na o 10 bps ale o 20 bps) a současně s tím představí pro banky výhodný kompenzační systém (který jim vrátí část nákladů spojených se záporným úročením). Navíc by v takovém případě mohli odstranit přirážku (10 bps nad depo sazbu) používanou při TLTRO operacích a posílit svojí komunikaci (akcent na symetričnost inflačního cíle). Pokud ale QE v dnešním balíku bude chybět, bude pro reakci trhů zásadní i to, jak o něm centrální banka uvažuje do budoucna.

Pokud ECB nepostaví QE zcela mimo hru a naopak zdůrazní možnost jeho nasazení kdykoliv v průběhu dalších měsíců, může být reakce trhů ve finále pozitivní. Zvlášť pokud by se ECB již dnes pro jistotu rozhodla rozvolnit limit na emitenta (zakazující ji nakoupit víc jak třetinu dluhu jednoho státu). Tím by naznačila, že je v případě potřeby ochotná nastartovat skutečně velké QE.

Celkově věříme, že Mario Draghi na jednom ze svých posledních zasedání udělá vše pro to, aby dnes trhy nezklamal. V takovém případě by se mělo po dnešní ECB dařit rizikovým aktivům včetně koruny a naopak na frontě s dolarem se o další ztráty může pokusit euro. Bude zajímavé sledovat, zda na to novými tweety bude reagovat DOnald Trump, který před zářijovým zasedáním Fedu zvyšuje tlak na americké centrální bankéře.