Pro řadu tržních hráčů je reakce ruské centrální banky příliš pomalá a opatrná. Na jedné straně chce bojovat proti inflaci, která atakuje 10 %. Na druhé straně se bojí, že by agresivnější růst sazeb ještě více zatopil ekonomice mířící v roce 2015 do recese. Proto se zdráhá krotit inflaci agresivnějším způsobem. Druhou možností by bylo více kontrolovat kurz rublu, jehož masivní propad je hlavním strůjcem rostoucích inflačních tlaků.Devizové rezervy začínají být ale v Rusku vzácnějším zbožím. Na začátku prosince spadly na 360 miliard dolarů. To je sice na první pohled stále působivé číslo, ale sankce západu a padající ropa ho staví do o poznání horšího světla. Kvůli finančním sankcím západu jsou ruské podniky a banky tlačeny do okamžitého vypořádání splatných zahraničních závazků. A v příštím roce mají Rusové splatný dluh za zhruba 130 miliard dolarů. Navíc dalších zhruba 150 miliard dolarů rezerv se nedá jednoduše použít, protože je zaparkováno ve státních fondech.

Sečteno podtrženo ruská centrální banka musí devizové rezervy spíše šetřit na splatný zahraniční dluh a nemůže s nimi plýtvat na dennodenní obranu rublu. Je tak v zásadě před neřešitelným rébusem - měla by bojovat proti inflaci, aniž by urychlila pád ekonomiky do recese a současně bránit rubl bez výraznější ztráty devizových rezerv.

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery