Španělský IBEX ztratil 0,5 %, zatímco italský MIB dokonce 2,8 %. Současně s tím španělské výnosy znovu vyskočily vzhůru k 6,5 %. Hlavní problém je v detailech záchranného plánu a v přetrvávajícím strachu z řeckých voleb. Neprošel návrh Madridu a Bruselu na to, aby Evropa poskytla pomoc bankám přímo. Peníze potečou přes účty španělské vlády a nafouknou její dluh i letošní deficit o devět až deset procent HDP. Do španělských bank měly podle představ Madridu ideálně přímo zainvestovat všichni daňoví poplatníci v eurozóně tak, aby dluh španělské vlády dál nerostl. Rozetnula by se tak sebezničující spirála, ve které problémy bank padají na hlavu národním státům a jejich narůstající dluhy zpětně prohlubují problémy zesláblých bank.

Takové řešení a jakékoliv kroky k bankovní unii zatím zůstávají politicky neprůchodné. Šéf Evropské komise Barroso sice pro dnešní Financial Times říká, že bankovní unie může být hotova do roka. To je ale pravděpodobně příliš optimistické. Němci a další přebytkové země mají s plánem na společnou regulaci a dohled na bankovním trhu, se kterým by se svezl společný fond na dolívání kapitálu a společná garance depozit, velký problém. Finové naopak prosazují, aby byla i současná půjčka Španělsku nadřazená veškerému stávajícímu dluhu španělské vlády. V případě bankrotu španělské vlády by tak byla vyplacena nejprve současná pomoc, a pak všichni ostatní věřitelé. To může právem děsit klasické věřitele investující do “nechráněného” španělského dluhu a zavřít španělské vládě přístup k penězům z trhu. Pak by Španělé museli požádat o úplný záchranný balík (podobně jako Řecko, Portugalsko nebo Irsko) a vyčerpat ze záchranných fondů dalších přibližně 400 mld. eur. Na Itálii by toho tam už moc nezbylo.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny