Italský ministr financí vyzval ECB, aby si přiznala, že nízká inflace je problém a začala něco dělat se silným eurem. Připojil se tak ke dřívějším výzvám francouzského ministra hospodářství, který již několikrát kritizoval silné euro v uplynulých měsících.
Tlak z Francie a Itálie ale může být ve finále kontra-produktivní. Evropská centrální banka je citlivá na svoji nezávislost a na zítřejším zasedání to může chtít znovu dokázat. Navíc nemá moc nástrojů, kterými by efektivně mohla měnové kohouty dál uvolňovat. Respektive nemá dost nástrojů, které by byly po chuti konzervativnějším členům bankovní rady (především z Německa). I proto si pravděpodobně schová to málo, co má v rukávu (snížení sazeb k technické nule), na prosincové zasedání, kde bude k dispozici nová prognóza. LTRO (dlouhodobé repo-operace) bude chtít ECB zase použít pravděpodobně až pokud by viděla, že se zhoršuje likvidita ve finančním systému - například v souvislosti s přechodem na jednotný bankovní dohled v příštím roce.
Po zítřejším zasedání se nicméně prezident Mario Draghi nevyhne otázkám na nízkou inflaci a na sílu eura. Čekáme, že podobně jako jeho kolega Asmussen zdůrazní, že euro se zatím pohybuje na úrovních, které důvěrně zná, a že je nutné se na něj dívat čistě skrze inflační prognózu ECB. Italským a francouzským politikům také nepřímo naznačí, že řízení měnového kurzu nepatří k měnově-politickým nástrojům ECB, kterými by se snažila dohonit inflační cíl.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz