V reakci na to na západě země občané obsazují policejní stanice a ozbrojují se - Ukrajina se tak opět dostává na hranu občanské války. Včera se naplno také rozjely prostesty proti vládě v Thajsku, které za sebou nechaly 5 mrtvých. A v neposlední řadě jsou investoři na rozvíjejícíh se trzích znepokojeni odhodláním Číny dál utahovat měnovou politiku (pravděpodobně ve světle posledního rychlého růstu úvěrů). Čínská centrální banka včera stáhla z peněžního trhu neočekávaně zhruba 7,9 mld USD.

Představa utahování měnové politiky ve dvou největších sevětových ekonomikách (USA a Číně) se vůbec nelíbí těm rozvíjejícím se ekonomikám, které si v minulosti zvykly na příliv levných peněz ze zahraničí (například Turecku nebo Jižní Africe). Současně vidina přísnějšího Fedu a PBOC (The People´s Bank of China) tlačila dolů v uplynulých měsících ceny komodit a ohrožuje ekonomiky závislé na jejich vývozu (opět Jižní Afrika, Chile nebo Rusko).Řadě s Čínou propojených asijských ekonomik (Korea, Indonésie) se logicky nelíbí vidina slabšího čínského růstu. A v neposlední řadě problémy na řadě míst více či méně přiživuje politické napětí (Ukrajina, Turecko, Thajsko). To se může lehce objevit i na místech, kde v tuto chvíli klid - v nadcházejících měsících nás čekají volby v Indii, Indonésii, Brazílii, Jižní Africe a Turecku.

Dobrou zprávou je, že střední Evropa je na tom v tuto chvíli výrazně lépe - v uplynulých letech se rozhodně nepřehřívala a současně spíše zlepšovala svojí vnější bilanci se zbytkem světa. Problémem mohou být chyby politiků a centrálních bankéřů. Jako například včerejší rozhodnutí maďarské centrální banky snižovat dál sazby dosavadním tempem. Maďarsko přes znatelný pokrok v posledních letech zůstává dál rozvíjející se ekonomikou (především kvůli politickým rizikům). Snaha hrát si na něco jiného a snižovat sazby ve chvíli, kdy je řada rozvíjejících se ekonomik nucená naopak sazby agresivně zvyšovat, je hrou s ohněm.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery