I když se koruna v posledních týdnech stabilizovala, zůstává, vzhledem k větší porci zahraničního kapitálu v českém finančním systému i přetrvávajícímu vysokému zajištění exportérů, prozatím zranitelná vůči jakýmkoliv novým poryvům na rozvíjejících se trzích (podívejte se, jak se měnil zahraniční kapitál v Česku a síla koruny od konce intervencí).

Koruna a odliv zahraničního kapitálu

Nově (před koncem intervencí) zaparkovanému zahraničnímu kapitálu v zásadě odpovídají i nově nakumulované masivní devizové rezervy ČNB. Na ty ale centrální banka nechce prakticky sáhnout a jasně říká, že prioritou je pro ni volně plovoucí kurz koruny…, a to ať už plavba probíhá kdekoliv. Současně se snaží razit teorii, že mamutí devizové rezervy jí nejsou na obtíž. Na této frontě čelí kritice některých ekonomů, kteří poukazují na možnou budoucí ztrátu ČNB (z přehodnocení rezerv) nebo na negativní dopad vysokých devizových rezerv na finanční stabilitu. Centrální banka se s ní ale zatím kredibilně vypořádává. Poukazovala na to, že ztráta ČNB je v zásadě účetní fenomén, který nemá reálný dopad na solventnost centrální banky (schopnost dostát svým závazkům). Co se týká dopadů na finanční stabilitu, výzkumu bylo jako šafránu. V průběhu letošního léta přišli nicméně se zajímavou studií ekonomové banky pro mezinárodní platby (BIS). Vyšší devizové rezervy podle nich automaticky nevedou v daném finančním systému k vyššímu sklonu k riziku a těžko o nich mluvit jako o riziku pro finanční stabilitu ( https://bit.ly/2wth7k0 ). Výzkum byl sice proveden na vzorku převážně asijských rozvíjejících se ekonomik, v dnešní době může být ovšem relevantní i pro domácí realitu ČNB…