První skutečností je veřejné zpochybnění globalizace. Tři desetiletí nebrzděné globalizace dorazilo k bodu, na kterém se elity začínají ptát sami sebe, zda to nemůže být konec. Zástupně stačí citát šéfa investiční společnosti Bridgewater, Ray Dalio: Jsme na bodu, na kterém globalizace může skončit. Na druhém konci Atlantiku prezident Trump ukazuje rušením smlouvy TPP a vyhrůžkami Číně, co si myslí o svobodném obchodování. V Číně působící Charles Édouard-Bouée, rozený Francouz řídící německou společnost Roland Berger v Číně, kterou spoluzaložil můj mladý ex-spolupracovník, přítel Hartmut Schnabell po společném hodnocení trendů v první polovině devadesátých let, přijel do Davosu zjistit, co je ve vzduchu, aby konstatoval, že tentokrát je nálada zcela opačná, než v minulosti.

Druhou skutečností je objevení se na davoské scéně tandemu Čína – Indie. O přítomnosti Číny a referátu prezidenta Si Ťin-pchinga jsem psal v předešlých dvou příspěvcích. Proto se zmíním o jedné zajímavosti z Indie. Tou je skutečnost nejrychlejší digitalizace státu na světě. Ta obsahuje mimo jiné většinové odstranění hotovosti z finančních a bankovních služeb. Od listopadu 2016 se ve velké většině případů platí digitálně s použitím Smartphon. Jsem přesvědčen, že nejenom ministr Babiš studuje první zkušenosti z Indie. Nevím, zda je studují kancléřka Merkel, prezident Juncker, Hollande, Tusk nebo Italský premiér Gentiloni. Ti nebyli v Davosu ani vidět, ani slyšet. Nevěřím, že by nepřijeli kvůli jídelníčku. Ten obsahoval během dne 50% vegi jídel, aby večer mohli účastníci WEF kompenzovat jinak.

Třetí skutečností je role umělé inteligence (AI) na WEF. Snad každé ze 400 symposií se zabývalo tímto tématem. Mnozí vidí AI jako nebezpečí, druzí jako pomocníka, další jako možnost si s její pomocí vybudovat daleko od nás novou civilizaci. Bylo možné slyšet i hlasy vyjadřující pochybnost, indikaci o době, kdy ji neutečeme, a potřebě začít připravovat člověka na novou éru. Jak jinak, Ind Vishal Sikka (Infosys), Američanka Mary Cummings (Duke-University), členové rady světového fóra AI, a McKinsey, nasadili tón: každá druhá lidská činnost bude zasažena AI, proto se musíme začít učit novému. Jak tomu bude v zemích, kde se reformuje jedna reforma vzdělávání za druhou, bez ohledu na absenci výchovy v rodině, opravdu nevím. Rady, nebo odpovědi od AI se zcela určitě nedočkám.

Čtvrtou skutečností lze nazvat návrat a hledání střední třídy a malého podnikatelství. Mnozí politologové používají při hodnocení globální elity kritérium zvané. Davos Man. Tento většinou bílý, bohatý člověk řídící firemní monstra a politiky na dálku si v davoském mrazu a sněhu vzpomněl na ty, které by raději zapomněl na vždy. Nespokojené a nejisté rodiče, kteří nemohu slíbit svým dětem lepší budoucnost, než je jejich přítomnost. V uších mu zazněl brexit, populismus a suflér Trump. Pro jistotu našel něco dobrého u populistů italský ministr financí Pier Carlo Padoan: jsou to často dobří lidé s rozumným přáním. Volby ve Francii, Německu, Holandsku, možná i Itálii v 2017 straší MMF-šéfku Christine Lagarde. Výsledky voleb by mohly poslat soutěž směrem dolů. …to by mělo strašné následky. A aby toho nebylo málo, Davos Man nám připomenul, že i velké firmy na začátku byly malými, že automobilové koncerny dostaly nové konkurenty v podobě Google, Uber apod., že malí podnikatelé jsou motorem tvoření nových pracovních míst. Kdo to vše nevěděl, teď to ví, a víc: I čert byl krásný, když byl mladý.

Souhlasu netřeba

Když se loučili v Davosu, loučil se ve Washingtonu prezident Obama a nový prezident Trump nabídl světu podle mého zajímavější show. První zajímavostí byl chór. Ten zpíval písně před inaugurací, byl odět ve skotském tartanu rodu matky prezidenta, klanu MacLeod, rodiny syna Leoda. Dnes existuje devět společností na světě, asociovaných s klanem MacLeod (ACMS), se sídlem v Edinburghu. Šéf ACMC úřaduje na hradě Dunvegan Castle.

Dunvegan Castle, sídlo klanu Clan MacLeod více než 700 let.

Připomínám postřeh, protože jsem sensibilizovaný na symboliku, na druhé straně nedovedu si představit, že by Trump neuctil jím milovanou matku, skotského původu, a nevyužil možnosti poslat světu zprávu bez Twitteru, když mu bezpečnostní složky odebrali telefon. Druhou zajímavostí inaugurační show je zpráva. Zpráva je jednoduchá, pro něco znající, a má dvě komponenty: 1) nepřátelé jsou / byli jmenování, přátelé ví, kam patří. 2) vítězství nad protivníkem se dosáhlo ve spojení se skotskou finančně – politickou klanovou mocí. Tou třetí, neméně důležitou zajímavostí je pořadí a jmenování nepřítele číslo 1 a 2. U Bushe juniora to byl terorismus, který Obama transformoval do IS, aby mohl označit nepřítelem číslo 1, Rusko. Izrael nebyl u Bushe, ani u Obamy vyhlašován přítelem. Trump jednal opačně. Označil Izrael za hlavního spojence, Rusko za potenciálního spojence v boji proti IS a Čínu za nepřítele. Čtvrtou zajímavostí je pro mne prohlášení od transferu moci z Washingtonu směrem k americkému lidu. Na druhé straně toho prohlášení bylo možné slyšet o konci rozpadu a úpadku USA, který téměř jako nezvratitelný proces iniciovala předchozí vláda demokratů. Dnes samozřejmě nemohu ani tušit, jak si představuje prezident Trump realizovat své prohlášení, včetně 25 mio nových pracovních příležitostí. Nabízejí se mi pouze myšlenky osobností. Jan Werich: Čas má plné kapsy překvapení. Karel Čapek: Starý zákon má pravdu: někdy padají hradby pouhým křikem. Ale pouhým křikem se nedá postavit nic. José Ortega Y Gasset: Pokrok neznamená, včerejšek zbořit, ale zachovat jeho podstatu, která má sílu stvořit lepší dnešek. Doplňuji citáty radou z doby, kdy mi řekli, který ze 4 tartanů klanu Campbell mohu nosit: Ne Obliviscaris. Nezapomínej. Rada zapadá do představy, že prvním zahraničním návštěvníkem u Trumpa bude britská premiérka May. Mluvit se bude o vztahu USA a UK, potažmo i Skotska, a UK a Ruska. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele