Nebudu se dnes zabývat analýzou aplikací AI ve vojenském průmyslu, ani analýzou zveřejněných dokumentů EK. Vše se nachází na začátku již nezvratného procesu, který se skládá z mnoha částí. Uvádím zástupně: financování a velení armády, vztah EU k NATO, USA a Rusku, a v neposlední řadě, možné následky pro EU a jednotlivé členské státy.

Co se týče financování evropské armády, lze konstatovat, že nebude politicky lehké. EU nemá žádné efektivní nástroje na pružné reagování v měnových a politických krizích. Neexistují efektivní instituce pro předcházení a řešení rizik, ale ani pro sdílení rizik. To znamená vkladů, eurobondů, které chce Francie, které ale odmítá Německo, ale i následků vylidňování, např. Pobaltí a Balkánu s následnou migrací vojenských jednotek NATO, základen a zbraní do nevlídných zahrad EU. Jedná se o instituce, které by v měnovém sektoru při vedly k centralizaci fiskálních politik jednotlivých států. V obraném sektoru by vedly k centralizaci vojenského plánování a vedení. Politické prosazení centralizace fiskální a obranné politiky patří v současné době do říše snů. Proč? Stačí se podívat na situaci v ČR.

Podle dnes zveřejněné informace ministrem financí ČR Ivanem Pilným ((Právo, 17. 6.) rozpočet ministerstva obrany se v letech 2011-2015 vždy pohyboval okolo 43 miliard korun. Loni narostl na 47,7 mld., letos na 52 mld. a na příští rok navrhujeme 57,8 miliardy. Přitom všem má resort obrany 1520 volných míst. Peníze pro tato místa, která se neobsazují, a je jedno z jakých důvodů, se transformují do prémií, bonusů a osobních hodnocení zaměstnanců. Jinými slovy: do korupce, neplnění závazku vůči NATO a bujení byrokracie. Za posledních několik let narostl počet státních zaměstnanců na papíře o 31 tisíc! To jsou slova ministra financí. Podobně je tomu s MV i MŠ. Celkem resorty žádají 111 miliard navíc, což znamená deficit státního rozpočtu přes 150 miliard korun.

Podobná situace je v mnoha dalších státech EU a NATO. Proto zástupci založení evropské armády argumentují tím, že její vedení nebude podléhat generálům NATO, ale bude v rukách nevolených byrokratů EU. Co to znamená, není potřeba vysvětlovat. Byrokraté již zformulovali hlavní tézi a dokument podepsali ji dva vice-prezidenti EK: Transatlantické partnerství podléhá evoluci, a odpovědnost za zlepšení evropské bezpečnosti se proto nachází především v rukách Evropy. Téze je podporována hysterickým strachem před Ruskem.