Její představitelé budou slavit v jarním Římě, jako by věděli, že strach je špatným rádcem, ale nevěděli o vodě ve strojovně EU a o následcích falešné lásky ukrajinské chunty k EU. Tu neustále hodnotí jako aktiv a přítele, i když bezmocná EU hodnotí Ukrajinu jako výdaj a riziko. Prezident Putin zatím přihlíží, jak si prezident Porošenko bere Sběrbank a šéfa Gréfa jako rukojmí, jak se transformuje scéna Eurovise do novodobého bojiště s pomocí ruské zpěvačky – invalidky, Julie Samojlové.

Příležitostný zpěvák a částečný invalida, předseda EK Jean-Claude Juncker varoval ve FT hledajícího politickou cestu, prezidenta Trumpa: nová válka na Balkáně je možná. Přitom se nezmínil o Ukrajině, o Turecku, jako klíči k energetické bezpečnosti Evropy, a částech světa, kde se nedá vyloučit jiný druh válek, majících vliv na růst a vývoj protikladů v EU. Nebudu popisovat tyto války a protiklady, kazit radost v EU z očekávané vojenské porážky IS, při současném ignorování transformačního procesu IS do nové podoby s pomocí USA. Ty aktivně pomáhají Kurdům, aby je mohly brzo zklamat, a vědí, že transformace IS dovoluje návrat zakalených bojovníků – teroristů do zemí, které znají: EU a Rusko.

V tomto kontextu je možné vidět moc a bezmocnost mocných, EU a prezidentů Putina a Trumpa. Celá řada úmrtí ruských diplomatů, leteckých havárií apod. za podivných okolností, včetně teroristického útoku na posádku Ruské národní gardy (RNG) v Čečensku, to potvrzují. Prezident Putin označil útok na RNG jako těžkou událost po té, co navštívil Malé divadlo. Tam shlédnul část komedie, napsané 1877, autora Alexandra Ostrovského (1823 – 1886), Poslední oběť. Jednalo se o odloženou návštěvu, která se měla uskutečnit 19. prosince 2016. V prosinci měl Putin navštívit divadlo v rámci znovuotevření po tříleté rekonstrukci a shlédnout hru ruského diplomata, překladatele a dramatika, Alexandra Gribojedova (1795 – 1829), Hoře z rozumu. Tato veršovaná komedie představuje krutou, smutnou a hořkou satiru na mravně devastovanou a podlézavou společnost bez pevného vnitřního přesvědčení a postoje. Putinovi nebylo přáno shlédnout jednu z nejvýznamnějších her světového, evropského a ruského dramatu 19. století. Mocný se ukázal být bezmocným. Proč? Téhož dne byl totiž zastřelen ruský velvyslanec v Turecku, Andrej Karlov. Ironií je, že hra Hoře rozumu je aktuální, podobně jako smrt autora hry. Alexander Gribojedov byl totiž zavražděn, jako Andrej Karlov, během výkonu své funkce velvyslance. Byl zavražděn 11. února 1829 v Teheránu s celým personálem ruského velvyslanectví zfanatizovaným davem. Zmiňuji se o těchto skutečnostech, protože mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých (Josef Čapek). Politici a politika by měly občanům - voličům pomáhat budovat a udržovat mír v sobě samých, protože víra, že lze dosáhnout bezpečnosti vyzbrojováním národů, je osudnou iluzí (Albert Einstein).

Z tohoto hlediska se mi jeví, že EU a NATO lídři nejsou lepší než ti ukrajinští. Pavučina spojující téměř všechny státy světa a udržující je při životě, nedovolí proto EU, NATO, a v intrikách zkušené Velké Británii, vyhrát válku proti Rusku. V nastávajících volebních kampaních se nabízí voličům možnost, se ptát: Proč nejednat hned, když každá válka skončí jednáním? Proč nahánět lidem strach z války, když strach je horší než válka? Proč nepřipomenout Kyjevu unijní zkušenost Buenos Aires získanou během Falklandského konfliktu v roce 1982? USA tehdy nepomohly Argentině, ačkoliv Meziamerická smlouva o vzájemné pomoci předpokládala americkou vojenskou pomoc. Proč?

Pro USA byly, jsou i dnes a budou i zítra, nejdůležitějším vlastní národní zájmy. Po té asi zájmy Velké Británie. V žádném případě ale ne zájmy EU a asociovaných států. Proč si v Římě a ve volebních kampaních nepřipomenout vystoupení tzv. Bolivarianské aliance národů Ameriky (ALBA) z Meziamerické dohody? Proč slepě kopírovat nové protiruské sankce? Proč podporovat zvyšování vojenské přítomnosti ve Východní Evropě, neobdělávané zahradě EU, kterou Rusko nepotřebuje ke své existenci? Proč podporujeme zveřejňování informace o vyslání vojsk na Ukrajinu, která může každou chvíli vybuchnout jako sklad v Balakliji? Bude konat EU a NATO v zájmu občanů EU v případě, že USA vyhoví Ukrajině ohledně poskytnutí statusu hlavního spojence USA? Veřejnost pravděpodobně neví, že status hlavního spojence nevyžaduje souhlas zemí NATO. Rozhodnutí totiž spadá do suverénního práva USA. Podobných otázek je mnoho. Žádná ale nebude zodpovězena na sobotních oslavách 60 let od podepsání smlouvy o vytvoření EHS a Euratom v Římě.

To dokazuje dnes podepsaná deklarace, zavazující k: 1) bezpečné, 2) prosperující a dlouhodobě životaschopné, 3) sociální a 4) silnější ve světě, Evropě. Vystrašení vůdci EU se zavázali naslouchat obavám občanů a reagovat na ně, být v kontaktu s vnitrostátními parlamenty. Jak chtějí dosáhnout splnění slibů a závazků – aby Evropa mohla být naší budoucností – ale nesdělili. A nesdělí ani po ukončení oslav, přestože všem oslavujícím by mělo být známo, že loď se potápí, že to, co před časem psal Forbes, stále platí: Ukrajina a Gruzie nemohou přinést NATO žádnou výhodu, vztahy s Ruskem budou ohroženy a Washington nemusí znepokojovat osud těchto zemí. Stále platí i význam čínského přísloví: Snadno se naverbuje deset tisíc vojínů, obtížně se hledá jeden vojevůdce. Washington potvrzuje, že vůdce Trump slábne, může odejít po prvním neštěstí v rodině, bez impeachmentu, a Řím potvrzuje, že máme slibující vůdce, ale žádné vojevůdce. Jsem proto skeptický, co se týče splnění závazků současnými vůdci EU, protože tito dovolili stát se závislými na moci a bezmocnosti militaristů a prezidentů Putina a Trumpa. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.