Přitom se zapomíná na platnost a pravdivost staré zásady z 19. a 20. století: Rusko není nikdy tak silné ani tak slabé, jak se zdá.  Zapomíná se také na článek, který před třemi lety informoval o plánu Rand Corporation, v originálu Manifest Rand Corp: Jak svrhnout Rusko, 21. května 2019. Článek byl původně publikován v Il Manifesto, jeho původním zdrojem je Global Research, a končí slovy (v překladu autora příspěvku): Možnosti v plánu jsou ve skutečnosti jen variantami stejné válečné strategie, jejíž cenu z hlediska obětí a rizik platíme my všichni. Protože vím o článku od jeho zveřejnění a mám osobní zkušenosti z průběhu perestrojky, konání EK, IMF, WB a podobných institucí, tragédie na Ukrajině a v Evropě mě nepřekvapila.

Pro čtenáře, kteří nevědí, co je Rand Corporation se sídlem v Santa Monice v Kalifornii, jaké jsou její činnosti a financování, krátce uvádím, že se jedná o globální výzkumnou organizaci vyvíjející řešení politických výzev. Rand Corporation zaměstnává cca 1 800 výzkumníků a dalších specialistů rekrutovaných z 50 zemí, mluvících 75 jazyky, rozmístěných v kancelářích a dalších lokalitách v USA, Evropě, Austrálii a Perském zálivu. Randův americký personál žije a pracuje ve více než 25 zemích. Rand Corporation se popisuje jako nezisková, nestranická organizace. Je oficiálně financována Pentagonem, americkou armádou a letectvem, národními bezpečnostními agenturami (CIA a dalšími), agenturami v jiných zemích a mocnými nevládními organizacemi. Pyšní se tím, že pomohla vymyslet strategii, která umožnila USA vyjít ze studené války vítězně a přinutit SSSR spotřebovávat své zdroje ve vyčerpávající vojenské konfrontaci. Tento model inspiroval nový plán představený v roce 2019 a nazvaný: Nadměrné a nevyvážené Rusko. Název plánu pro vědoucí potvrzuje strategii nucení protivníka k nadměrné expanzi, vymanění se z korzetu rozumného myšlení a konání a pádu na kolena s pomocí sama sebe. Zcela ignoruje skutečnost, že Evropané již nyní platí a budou platit stále více, pokud budou i nadále postradatelnými pěšáky ve strategii USA-NATO.

Následující stručný přehled shrnuje zprávu, která komplexně zkoumá nenásilné, nákladově náročné možnosti, které by USA a jejich spojenci mohli prosazovat v ekonomických, politických a vojenských oblastech, aby zdůraznili a postavili do rohu nevyváženou ruskou ekonomiku, ozbrojené síly a politické postavení vlády a Kremlu doma i v zahraničí. Některé ze zkoumaných možností jsou jasně slibnější než jiné. Každá ale musí být hodnocena z hlediska celkové americké strategie pro jednání s RF, o což se zpráva nepokusila.

Za zmínku stojí konstatovat, že hlavní linie útoku načrtnutá v plánu, na jehož realizaci USA se v posledních letech skutečně posunuly, stanoví, že RF musí být napadena na nejzranitelnější straně své ekonomiky. Ta je silně závislá na vývozu plynu a ropy. Pro dosažení cíle musí být použity obchodní a finanční sankce a zároveň musí být Evropa donucena snížit dovoz ruského zemního plynu a nahradit ho americkým zkapalněným zemním plynem.

V ideologické a informační oblasti je nutné podporovat vnitřní protesty, podkopávat obraz RF v zahraničí i s pomocí přepisu historie. Ve vojenské oblasti je nutné působit tak, aby evropské země NATO zvýšily své síly v protiruské funkci. USA mohou mít vysokou pravděpodobnost úspěchu a velké výhody s mírným rizikem, pokud budou více investovat do strategických bombardérů a útočných raket dlouhého doletu namířených proti RF. Rozmístění nových jaderných raket středního doletu v Evropě namířených proti RF bude USA zaručovat vysokou pravděpodobnost úspěchu, bude ale spojeno s relativně vysokým rizikem.

Kalibrací každé možnosti nutné k dosažení požadovaného účinku a cíle, RF má zaplatit nejvyšší cenu v přímé konfrontaci s USA. USA a jejich spojenci budou proto muset investovat velké finance do zbrojení. Pro realizaci této strategie předpověděl plán Rand Corporation rok 2019. Plán obsahuje poskytnutí smrtící pomoci Ukrajině, která představuje největší vnější zranitelnost RF. Jakýkoli nárůst zbraní poskytnutých USA a vojenského poradenství Ukrajině musí být pečlivě kalibrován, aby se zvýšily náklady pro RF, aniž by došlo k vyprovokování mnohem většího konfliktu, ve kterém by RF, kvůli blízkosti k Ukrajině, měla výhody.

Plán nepopsal reakci RF a vojenskou operaci, během které bylo ke dnešnímu dni zničeno více než 3 000 vojenských zařízení na Ukrajině, ve skutečnosti postavených a kontrolovaných nikoliv prezidentem Zelenskyj & Co, ale velením USA-NATO.

Srovnání konání NATO a EU na Ukrajině přesvědčivě indikuje kvalitu plánu a práce v Rand Corporation. Současně dovoluje vědoucím nedivit se a představit si další vývoj i v případě, že se nepodaří plán úspěšně realizovat. Nevědoucí, pokrytci, zrádci a páté kolony v RF a jinde v EU lze proto označit jako testovací prostředek, nutný k odhadu stavu ve společnosti a k jemné kalibraci přípravy na jiné konflikty, včetně toho velkého, možná posledního.

Do této kategorie instrumentů k dosažení cíle USA zle zařadit i poslední, mj. pro mne osobně nepřijatelnou, neomluvitelnou a u Rusů nenávist vzbuzující rétoriku prezidenta Bidena. Jako představitel státu, jehož bomby zabily statisíce lidí po celém světě od ukončení druhé světové války a podporovatel bombardování Bělehradu v roce 1999 by měl mlčet jako ryba a již vůbec ne poučovat ČLR. Do zmíněné kategorie instrumentů patří i úder ukrajinské armády raketou Tochka-U na Doněck. Nedávno vytvořené a efektivně působící tzv. Střížovo ticho v Bruselu a státech EU indikuje ochotu akceptovat mj. porušení mezinárodního humanitárního práva, teroristické akce a válečné přestupky, ale ne jiné názory či fakta. Nelze proto vyloučit, že msta bude sladká a může přijít brzo, jak jsem indikoval v příspěvku Západní sankce (17.03.2022).

Předpokládám současně, že otázka spojená s existencí exteritoriálních biologických laboratoří USA na Ukrajině a v ostatních cca 25 státech světa díky existenci covid-19, obviňování ČLR z jeho původu, již dnes jeho prokazatelných následků na hospodářský systém, společnost a zdraví občana jako takového, získání originálů velké části ukrajinské dokumentace ruskými vojsky a angažovaností ČLR probudí alespoň část pomatených a společností. Tím dojde k oslabení mj. realizace plánu Rand Corporation. Bylo by naivní předpokládat, že EK, vlády členských států EU, RF a ČLR nevěděli nebo nevědí o zmíněném plánu spojenecké agentury. O to více mnohé občany překvapuje iracionální emocionální tsunami z Ukrajiny, jehož následky se snaží zmírnit i prezident Zeman nabídkou bytů na pražském hradě migrantům.

Nemohu vyloučit, že 1) označení ruské vojenské intervence na Ukrajině jako pokus o oddálení přímého konfliktu RF s NATO a potažmo s USA, 2) otázka proč NATO nedodává na Ukrajinu humanitární pomoc, podobně jako to dělá RF, 3) současná politika kolektivního Západu vůči RF připomíná antisemitské pogromy nacistů v Německu ve 30. letech 20. století nebo 4) že přední spojenecké (americké) sociální sítě mohou otevřeně vyzývat k výhrůžkám ruským občanům, k odvetným opatřením proti nim a proti ruskému vedení, včetně výzev k zabití prezidenta, mohou pouze v české kotlině představovat úspěšnou možnost pro potrestání v případném trestním stíhání podle varování a scénáře státního zástupce a bývalého člena KSČ.

Pro doplnění uvádím, že podle veřejně dostupné informace od 2. března dodala RF na Ukrajinu 2 994 tun humanitárního nákladu. Ruská humanitární pomoc zůstává pro zapomenuté a vlastními úřady v podstatě zrazené Ukrajince prakticky jedinou možností, jak v těchto katastrofálních podmínkách přežít. Skutečnost sdělenou mi několika důvěryhodnými občany Ukrajiny týkající se přeprodeje humanitární pomoci, zejména Mezinárodního červeného kříže, s pomocí některých starostů ukrajinských měst, doposud nepřinesl do kotliny ani vítr z Ukrajiny. Není proto divu, že politicky korektní oficiální média ignorují i vlastní analýzou prověřenou skutečnost, že ČLR má na USA větší vliv, než mají USA na ČLR. A také představitelné následky pro USA vyplývající ze zatím neohlášeného zákazu prodeje uranu, titanu a dalších, jako odpověď na sankce a exteritoriální chování USA. To ale neznamená, že k zákazu prodeje nemůže dojít za určitých podmínek. Proto neuškodí EK a vládám členských států EU uvědomit si, že Rusko není nikdy tak silné ani tak slabé, jak se zdá.

V závěru příspěvku se zmíním o jednáních delegací RF a Ukrajiny. To proto, že odsuzuji jakékoliv násilí, válku a vyhrožování zničením nebo smrtí, které jsem osobně zažil. Proto jsou jednání nutná a musí probíhat s argumenty. Ty by neměly být apely na zdravý rozum. 16. března, kdy jsem začal přemýšlet o příspěvku, se objevily první podrobnosti o jednáních mezi RF a Ukrajinou. Do té doby strany jednaly o situaci 14. a 15. března, předtím proběhla tři kola jednání. Nabízí se otázka: Jsou taková jednání skutečně nutná, a pokud ano, v jakém formátu v současné situaci?

Situaci charakterizuje 1) určité oslabené centralizované vedení, které dovoluje na bojišti každé vojenské skupině prakticky jednat izolovaně od ostatních. 2) Neschopnost nebo vynucená neochota prezidenta ovlivnit odloučené jednotky Národní gardy a dokonce i některé části AFU, které ve skutečnosti bojují pouze sami za sebe. 3) Situace v Mariupolu, kde do dnes jsou civilisté záměrně drženi jako rukojmí, to potvrzuje. Podobně se potvrzuje, že pokud někdo řídí ukrajinskou obranu, tak jsou to západní vojenští instruktoři. Někteří byli již zabiti. 4) Těsně před zahájením nového kola jednání Ukrajina zasáhla centrum Doněcka raketou Tochka-U s kazetovou municí. Raketa byla sestřelena, ale i tak desítky lidí byly zabity a zraněny, včetně dětí. Připomínám, že akci ze strany ukrajinských ozbrojených sil předcházela zjevná provokace: doněcké ženy prostřednictvím sociálních sítí byly vyzvány jít na shromáždění ve 12 hodin na místě, na které měla raketa dopadnout. Tento barbarský čin se odehrál 14. března odpoledne a večer 15. března raketa Točka-U zasáhla Makijevku. To vše se odehrálo během jednání. Ukrajina tak znovu zdůraznila, že jednání vnímá jako hru o získání času.

Západ si proto oficiálně ani nevšiml, co se stalo, ale tvrdil, že neexistují žádné důkazy. Ty a chování Západu potvrzují satanskou logiku a myšlení. Proto byly důkazy předány OSN. Uvidím, jak s nimi naloží, až přijde čas. Že čas přijde, o tom nemám pochyb. S příchodem času odejdou představitelé ukrajinské vlády jako mluvící loutky, které dosáhly úspěchu především v oblasti médií a PR. Jsou zvyklí vytvářet image, nedělat skutečné obchody a uzavírat dohody, ale hrát. The show must go, protože přináší dividendy (Západ chce konflikt prodlužovat), a protože nemohou jinak. Proto jakmile bude nějaká smlouva mezi RF a Ukrajinou podepsána a prezident Zelenskyj zůstane u moci, ukrajinská vláda ji okamžitě poruší. Nedává proto smysl spoléhat se na vyjednávání. Smysl ke dnešnímu dni dává pouze jednání o bezpodmínečné kapitulaci Ukrajiny se všemi představitelnými a nepředstavitelnými následky. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Platí to i pro EU a slouhy NATO a USA, kteří opustili cestu k pravdě. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele