1) Většina z nás bojuje se strachem a nevědomostí s pomocí ignorování a s pomocí falešné naděje, že to projde a bude nám opět dobře.

2) Pokrytectví, cynismus a lhostejnost politických a náboženských vůdců nezná meze. Dokumentují to boje na Ukrajině, dlouhodobá krize na Ukrajině, ve Vatikánu, EU a NATO.

Papežovo veřejné hodnocení brutality ruských vojsk čečenské, burjatské a dalších národností a po protestu Moskvy následné neveřejné tiché vysvětlení vatikánské diplomacie, ne samotného papeže, potvrzuje neomluvitelné pokrytectví vedení katolické církve ( https://youtu.be/H8Jw3UOKMtA). O vánočním poselství papeže, ve kterém kritizuje války ve světě a zaměřuje se především na utrpení mnoha dětí, nemluvě. Chystané prohlášení EU-NATO indikuje, že se každý člen aliance snaží řešit své problémy na úkor toho druhého. To v sobeckém kapitalismu a diktatuře není nic nového a nemělo by proto nikoho překvapit.

3) Text písničky Karla Vacka – Nikdy se nevrátí pohádka mládí, ze všech těch pohádek, ta nejhezčí, nikdy se nevrátí, marné volání, jednou se s námi přec rozloučí. Ano, pohádka končí a konec procesu loučení se blíží podobně rychle jako rok 2023. Jeho příchod lemují významné události. O několika vybraných se krátce zmíním. Jedná se o dárky, které nelze odmítnout nebo ignorovat. Jsou částí vývoje ve světě a kulturních tradic. Jedna z nich praví, že dárek se nikdy a nikde na světě neodmítá, a je jedno, zda se mi líbí, je potřebný, nebo ne.

Covid-19

Zatím poslední a fakty přesvědčující analýza příběhu Covid-19 indikuje, že již máme pseudo - světovou vládu ve formě NGOs & Co pod vedením Gates & Co. Tato vláda dělá rozhodnutí o zdravotní péči bez ohledu na to, co se stane s veřejným zdravím. Koordinuje a synchronizuje pandemickou komunikaci v rámci simulovaných tréninkových běhů. A když se objeví situace v reálném světě, která vyhovuje jejich účtu, realizuje předem připravený scénář.

V kontextu Covid-19 připomínám, že Africké národy během pandemie strachu z covidu nedodržely scénář. Proto se nejnovější simulace zaměřují na africké vůdce. Jedná se v podstatě o náborové úsilí. Vše je totiž připraveno k převzetí kontroly nad příští pandemií, a tím k dalšímu zajištění a rozšíření základů pro jednu světovou vládu. Satan nespí. Lidé, bděte!

I proto, že mezitím krev neočkovaných občanů se stala velkým deficitem. V Německu a Švýcarsku bylo v soudním řízení dokázáno, že občanům bylo nátlakem, vyhrůžkami a stigmatizací neočkovaných vzato více svobod než bylo nutné, včetně akceptování zdravotních rizik. Přesto lze konstatovat, že politici a politicky korektní média neprojevily žádnou snahu o vysvětlení postoje, o omluvu, o zpracování chyb, nemluvě. Ukazovat prstem na Čínu umí, ale nevědí, že když na někoho ukážete prstem, tři prsty ukazují zpátky na vás (čínské přísloví).

Camp Century v Grónsku

Camp kvůli globálnímu oteplování brzy ukáže svou ocelovou hlavu zpod ledovce. Ze základny totiž uniká toxický odpad do moře. Pokud se americké vládě nepodaří zabránit další kontaminaci, Camp Century se stane největší skládkou jaderného odpadu na světě. Podle nejnovějších zjištění (Geophysical Research Letters) povede globální oteplování během příštích 25 let k úplnému zničení základny. Existuje nebezpečí, že do okolního oceánu se uvolní tuny polychlorovaných bifenylů (PCB), tj. nejsilnějšího karcinogenu.

Je proto zajímavé, že hlas Gréty a podobných mudrců není nikde slyšet, i když fakta o Camp Century vynáší na Boží svět tání ledu. EK a vlády členských států EU nic veřejnosti nesdělují o přípravách na možný armagedon v Evropě a ve škole se neučí o Zjevení Jana. Na mysli mám prorokované místo shromáždění vojsk před bitvou během konce světa. Doporučuji i v době sváteční přečíst si v knize Zjevení 16. kapitolu, ve které je popsán apokalyptický konflikt.

Němečtí soudci nevydávají zatykače lehce

Po razii proti Reichsbürgerům (říšským občanům) před cca týdnem tak učinili ve 23 případech. Skupina, která pravděpodobně představovala určité nebezpečí, byla rozdrcena s obrovským úsilím a silou: Stát demonstroval svou moc nasazením 3 000 mužů, aby zatkli hrstku lidí, z nichž vůdci a velká část skupiny jsou lidé v pokročilém věku. Arzenál zbraní zabavených policií je vhodný více pro útok na trafiku nebo na boudu s klobásami, než pro Bundestag se svými propojenými tunely, chodníky a bezpečnostním zařízením.

Nabízí se otázky: Proč stát uvedl do pohybu celý svůj arzenál až po GSG 9? Proč ministryně vnitra Nancy Faeserová hovořila o propasti teroristické hrozby a proč se jinak tak ostýchavý federální generální prokurátor objevil před tiskem večer v den události? Proč dodnes nejsou k dispozici oficiální odpovědi? Proč v ČR vládne ticho při pohřbu demokracie?

Finance a poučení .

Jakmile se finance stanou primárním hybatelem všeho, pak vše se transformuje do stroje, který prospívá hrstce lidí s přístupem k financování centrální bankou, na úkor všech ostatních. Jakmile finance ovládnou svět, pak se tak zvaný trh, vláda a na konzum orientovaný občan stávají slouhy financí. Jakmile jsou trhy financializovány, trhy slouží zájmům kartelů a monopolů a přestávají být trhy v jakémkoliv slova smyslu. Vláda se stává částí aukcí, ve kterých ten, kdo nabídne nejvíce, získá kontrolu nad řízením státu a regulací. Výsledkem je přístup několika málo lidí a skupin s určitými zájmy a posláním ke štědrosti centrální banky.

Pro firmy a podniky vyvstávají (mj. i v souvislosti s boji na Ukrajině) nová bezpečnostní rizika. Týkají se ochrany informací, know-how, poznatků z vědy a výzkumu, přes možné zneužívání třetích stran pro vývoz sankcionovaných položek až po snahu legalizace výnosů z trestné činnosti ve spravovaných společnostech. Myslím si, že to, co se děje, bude považováno za bod obratu větší, než byl ten po první nebo druhé světové válce. Proto je tu skvělá šance. Ale pouze pro připravené.

Nepochybuji o tom, že éra před rokem 2020 bude brzy označována jako před časy. To je fráze, která byla používána v dystopické sci-fi. A budoucnost může připomínat dystopické sci-fi. Proto čtěte dystopické romány britských autorů. Od března 2023, nebezpečí, představitelná konceptuální řešení a tím i naděje bude prezentovat Pharus de Victoria (Maják vítězství) na základě výsledků seminářů, příběhů ze života a srovnání aktuálního dění doma i ve světě s obsahy 95 článků nové knihy - Symposium, která přišla na svět dva dny před Štědrým dnem.

Auto Škoda na čínském trhu

Nedávno proskočila tiskem nesmělá zpráva. Auto Škoda prý zvažuje, že se stáhne z čínského trhu. Prý je tam velká konkurence a Číňané chtějí elektro vozy apod. Prostě Škodě tam pšenka nekvete, resp. přestala kvést. Ale tak to přece nebývalo vždycky. Nebo?

V roce 2016 jsme se mohli číst, že při příležitosti návštěvy prezidenta Zemana v Číně bylo podepsáno memorandum, podle něhož Auto Škoda v nejbližších pěti letech počítá s investicemi ve výši zhruba dvou miliard eur do rozšiřování modelové palety značky Škoda. Vlajkovou lodí na čínském trhu se měla stát Kodiaq. A také jsme se následně dozvěděli, že Čína je největším trhem pro Škodu. V roce 2016 se tam prodalo více než 310 tis. aut. Mluvilo se tehdy o smělých plánech, jak v roce 2020 se bude prodávat na tamním trhu kolem 600 tisíc aut značky Škoda.

Když si představíme velký nárůst prodejů v Číně, Čínu jako největší trh a investice ve výši 54 miliard korun – a dnes čteme, že Škoda se z tohoto trhu stahuje, nabízí se otázka: Co se tam stalo, když celý Volkswagen tam ve zhruba deseti lokalitách vyrábí a prodává kolem 3,3 mil vozů ročně? Proč se přestalo dařit Škodě, když údaje o celkových prodejích za skupinu VW neukazují na nějaký větší problém ostatních značek ze skupiny VW? Patrně jen Škoda má problém v době, kdy čínský trh prodeje aut roste – letos se odhaduje růst prodejů o 3,3 % na 23 mil. osobních aut. Fakta potvrzují, že jen Škodě se nedaří, a že čeští investigativní novináři, jindy tak aktivní, mlčí. Jen nenápadně připomínají, nebo spíše naznačují, že se Škoda možná úplně stáhne z čínského trhu. Má to nejméně dva důvody, proč se o tom v české kotlině mlčí.

První – Škoda je velký inzerent pro tištěná média a proto není dobré si to s ní rozházet nějakými negativními zprávami. Druhý – je složitější. V srpnu 2020 navštívila Tchaj-wan oficiální delegace českého Senátu. Vedl ji druhý nejvyšší ústavní činitel – předseda Senátu Vystrčil. Přes všechna varování, že to bude mít negativní dopady na česko-čínské hospodářské vztahy. Korunu všemu dal pan Vystrčil svým vlastním prohlášením, že je Tchajwanec.

Poté začaly prodeje Škody klesat. Trvalo to jen tři měsíce a už to bylo vidět na číslech. V prosinci 2020 se prodalo 13 tisíc aut – třetina toho, co v prosinci o rok dříve. Celoroční čísla jsou nesmlouvavá: v roce 2018 prodej 352 000 ks, v roce 2019 prodej 278 378 ks, v roce 2020 prodej 151 219 ks, v roce 2021 prodej 57 505 ks a za období 1 - 7 v roce 2022 prodej 26 965 ks. Jestliže v roce 2019 byla Škoda v prodejích na čínském trhu někde kolem dvacátého místa mezi značkami, pak v červenci 2022 se propadla na méně než 50. místo a stále klesá. Nevěřícím doporučuji podívat se na odkaz - https://www.chinamobil.ru/eng/cars/skoda/sales/

Důvody, proč Škoda zavírá svůj dobře rozběhnutý byznys v Číně, jsou minimálně tři:

1) Důsledek návštěvy pana Vystrčila na Tchaj-wanu. 2) Škoda dobře ví, že na tomto trhu skončila, protože je firmou v ČR, jejíž vláda bez přestávky dělá nepřátelské kroky vůči Číně. Současně ví také, co je historická paměť Číny, a že hloupé chování čínské vedení neodpouští. 3) Vláda ČR, včetně MZV nemá vlastní strategii zahraniční a obchodní politiky a nemá ani vizi. Proto: čemu se divit poté, co Číňané mnohokrát varovali? Škoda Auto a ČR ponesou dalekosáhlé důsledky, protože nejde jen o auta. V roce 2019 v ČR bylo registrováno 916 tisíc přenocování čínských turistů, v letošním třetím čtvrtletí – vrchol turistické sezony - jich bylo jen 29 tisíc. Prostě turisté z Číny, kterých k nám ještě v roce 2019 přijelo více než 600 tisíc, přestali jezdit. Nejsme asi atraktivní. O dalších důvodech se dnes a z časových a prostorových důvodů nebudu rozepisovat.

Medveděv v Pekingu

Peking navštívil bývalý prezident Dmitrij Medveděv, t.č. náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruska. A Medveděva, o jehož cestě nebylo dříve informováno, přijal čínský prezident Si Ťin-pching. Tomu předal důvěrné poselství od prezidenta Putina. Co je zajímavé na návštěvě? Je to skutečnost, že strany maskovaly nerovnoprávné postavení vyjednavačů tím, že se schůzka konala nikoli v mezistátním, ale v mezistranickém formátu. Si je generálním tajemníkem KS Číny, Medveděv je předsedou vládnoucího Jednotného Ruska. To je však formální záležitost. A co dál?

Je zřejmé, že předmětem jednání nebyly stranické vazby, ale státní záležitosti mimořádné důležitosti a naléhavosti. Proč tak myslím? Z ruské strany již bylo oznámeno, že na 30. prosince byl naplánován telefonický rozhovor mezi oběma vůdci. Ačkoli tato informace nebyla čínskými zdroji oficiálně potvrzena, ani vyvrácena. Je proto logické předpokládat, že v předposlední den končícího roku proběhne rozhovor, který se zaměří na podstatu toho, co Medveděv do Pekingu přivezl a představí se novoroční dárek prezidentů Putina a Si. Co přesně se stane? Brzo se to dovíme alespoň v náznaku a uvidíme krabici s dárky, ale bez obsahu. Ten si budeme muset představit. Otázkou zůstává: máme na to sílu, odvahu a znalosti a schopnosti představit si těžko představitelné, protiřečící oficiálním zaklínadlům vlád, politiků - slouhů?

Na základě zkušenosti a bez dokumentárního důkazu předpokládám, že mezi řádky byla posuzována zcela zřejmá myšlenka rozšířené globální geopolitické rovnováhy rusko-čínského propojení a vytvoření mezinárodních institucí. Nejedná se jenom o ŠOS, vyvažující vliv a moc USA, NATO a nově vytvořených vojenských bloků v asijsko-pacifickém regionu. A není náhodou, že právě na pozadí Medveděvovy návštěvy začalo ve Východočínském moři další společné vojenské cvičení ruského námořnictva a námořnictva KLDR, které potrvá celý týden.

Pro snazší pochopení kontextu doporučuji uvědomit si, že pátá kolona a stínová vláda v Číně, Rusku a jinde ve světě čerpá svou moc především z kontroly nad financemi a IT procesy, na nichž vláda závisí. Kontrolu přenosu, ukládání, zpracování a veškeré interní komunikace ve vládě provádí soukromé IT firmy. Jinými slovy: soukromé zpravodajské firmy. Ty ve skutečnosti prodávají data tomu, kdo nabídne nejvíce. Tato skutečnost umožnila vybudovat stínová impéria IT. Ta jsou řízena ve prospěch miliardářů. Použití pečlivě kalibrovaného procesu k degradaci myšlení občanů a změně kognitivních funkcí lidského mozku způsobuje a umožňuje masivní posuny ve společnosti způsobem, který je dostatečně pomalý, aby se vyhnul odhalení občany, a současně dostatečně rychlý, aby ztížil organizaci účinného odporu.

Je ironií, že KS Číny, kterou západní tisk popisuje jako jedinečný zdroj totalitarismu ve světě, je často jedinou silou schopnou vzdorovat rozvoji a pochodu techno-fašismu. Zatímco západní korporace odstraňují lidi z organizací, zavádí automatizaci založenou na umělé inteligenci a řídí transformaci politických stran do přívěsků investičních bank a spekulantů, KS Číny a prezidenti Si a Putin ve skutečnosti zachraňují své společnosti před rozpadem a kolonizací.

Proto nemohu vyloučit, že na samém konci roku se dovíme, že Čína se stala nejenom faktickým spojencem Ruska, ale že něco visí ve vzduchu na pozadí beznadějné situace ve vztazích Ruska se Západem. To představuje nadějí na mír a spravedlivější společnost, až přijde čas. Mezitím máme možnost zamyslet a poslechnout si písničku Petry Černocké - Žít, žít: Až přijde čas, tak pochopíš, že život za lásku položíš, štěstí je největší bohatství, já mít tu moc, tak vás podělím. Nebo druhou z roku 1971 ze soutěže O Poděbradský křišťál: Žít ve jménu lásky (Kristýna a Markéta Langerovy). Myslím si, že písničky jsou nadčasové a mají i dnes co říct všem, kteří chtějí válčit: Zas běží lidé do války, proč řve hlas bubnu do dálky, řekni svou písní vojákům: Připněte růže k bodákům! Nabízí se otázka: proč se nehrají, proč mladí je neznají a neučí se (z nich) ve škole?

Vzdělání a výchova

V úvodu článku zmíněné písničce Karla Vacka - Nikdy se nevrátí pohádka mládí - se zpívá: V životě jsou chvíle mámivé, které časem přijdou zpět tak, jak z jara, slunce zářivé, přijde zlíbat první květ. Jen mládí nevrátí se nikdy víc, když nevyjde nám svojí láskou vstříc. A ten, kdo nepoznal pohádky té, musí se jí navždy zříct…Proč osud dává tak málo lásky nám, proč všechno zůstane jen vzpomínkám? ... Ve vzpomínkách najde útěchu ten, kdo míval někdy rád, to jediné jsou štěstí, úsměvy, které život může dát, kdo vzpomínku na první lásku má, tomu se žití krásným zdá a ztracenému mládí navzdory naposledy zazpívá.

Děkuji tímto příspěvkem psaným na Štědrý den roku 2022 všem čtenářům, spřízněným duším a Všudypřítomnému za možnost připomenout si, že hudba, podobně jako lidé, má svůj domov. Hudba, jako každý z nás, někam patří, někde se může stulit, a může najít bezpečnou náruč a mateřské pohlazení. Tyto neviditelné spojitosti je možné snadno poznat v lidových tradicích. Ty ničíme, aniž bychom si uvědomovali, že od květin se hudba liší tím, že neztrácí svoje zakořenění, ani když ji přeneseme za devatero hor a projdou celá desetiletí. Neuvědomujeme si současně, že duchovní tkáně hudby, písniček specificky a národních tradic neznají vzdálenosti, osvětlují a vysvětlují cestu k ohňostroji spontánnosti a bezprostřednosti a dovolují propadnout se hluboko do krás pudovosti a rozkoše.

Rozkoš je jednou z květin na louce blaženosti. Utrhne - li ji dotek čisté hudby a lásky k přírodě, domovině či milované osobě, přinese do vázy života oplodňující vůni a mnohé věty symfonií, texty písniček a tradice pak připomínají stav toužící dětské duše. Všichni jsme dětmi Boha, které se snaží, aby pohádka nikdy nekončila nebo byla přinejmenším stále opakována co nejpřesněji. Kdo neumí procítit hudbu, nevydrží ani v nejmilovanější náruči. V ní jsme se naučili toužit po zastavení času, ale jako dospělí (ne) uvědomujeme si, že hudební tóny mohou kypřit i neoraná pole více, než filozofie. Jedná se o základní kodex vztahu člověka a hudby a vnitřní logický vztah k přírodě a jejím zákonitostem a k nekonečnosti vesmíru. Proto bez násilí připomínají člověku jeho meze, maličkost, sílu a povinnosti. Souhlasu netřeba. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele