o, co můžeme vidět, svádí k obdivu, zábavě, emocím a odvléká od podstaty. Proto oživení ducha sportu bude drahé a dá na sebe čekat, podobně jako registrace Sputnik-V v EU nebo výhra nad korupcí a chudobou. Otevření zimních olympijských her současně dokázalo, že člověk je schopný domluvit se především, když je o Hamletovu otázku: Být, či ne být. Co mám na mysli?

Kreml stojí před jednou z největších výzev poválečné doby s historickým významem: být, či nebýt? Peking je na tom podobně. Proč? Prakticky poprvé veřejně přiznal, že si je vědom nevyhnutelnosti střetu s USA nehledě na to, jakou cestu si vybere nebo půjde. Snaží se oddálit vojenský střet, protože se vnímá jako část světového společenství, pro které v případě války s použitím atomových bomb a jiných moderních zbraní také platí Hamletova otázka.

Návštěva prezidenta Putina spojená s otevřením zimních olympijských her a jeho rozhovor s prezidentem Si, který trval přibližně 150 minut, mají dvě roviny: bilaterální a globální. Na bilaterální úrovni jde o rozšíření spolupráce v obchodně-ekonomické, vědecko-technické, sociálně-politické, vojenské a vojensko-technické a podobných sférách. Výzvou na této úrovni je spojenectví obou zemí při nápravě materiální a technické složky globální rovnováhy sil. Ta se po rozpadu SSSR výrazně vychýlila ve prospěch USA, NATO a kolektivního Západu. Druhá rovina má globální charakter. Ten formuje sémantický výsledek rusko-čínských rozhovorů. V jeho důsledku se buduje základ pro duchovně-humanitární složku dialogu mezi civilizacemi. Jinými slovy: civilizační prvek umožňující vytvořit alternativu západní nadvládě.

Zatímco 15 podepsaných dokumentů mohou mít brzo vliv na jednání EU s RF a ČLR a vývoj hospodářství v Evropě, 16 dokument - Společné prohlášení (v plném znění Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky ? mezinárodních vztazích vstupujících do nové epochy, a globálním udržitelném rozvoji) bude mít dlouhodobý vliv na vývoj světa, protože 1) RF i ČLR jsou si vědomy, že izolace vždy představuje větší riziko, než dialog. 2) I kdyby jedna z podpisujících stran, nebo obě měly zradit ducha společného prohlášení (4. února 2022), proces nebude možné zastavit a vývoj ve světě vrátit do doby nadvlády Anglosasů. Je příliš brzo na podrobné hodnocení společného prohlášení a jeho následky pro EU, NATO a USA. Přesto si dovoluji zmínit se o několika aspektech s vlivem na vztah NATO a ČR s RF a ČLR bez ohledu na to, zda dojde nebo nedojde k vojenské intervenci RF na Donbasu nebo Ukrajině.

Nejdůležitější formulace společného prohlášení jasně ukazují jejich souvislost se samotnou globální alternativou, kterou představuje světu spojenectví Moskvy a Pekingu. Proto obsahuje preambule dva body. První z nich se týká charakteristiky Nové éry rychlého rozvoje a rozsáhlé transformace. Jednostranný přístup, mocenská politika, vměšování do vnitřních záležitostí. Připomínám, že tento postulát tvořil základ západního monopolu. Ale časy a nálada občanů se mění se změnou počasí a větru. Druhý bod představuje Centrální role OSN, světový řád založený na mezinárodním právu, skutečný multilateralismus. Hlavní bod - respektovat práva národů na nezávislou volbu cesty rozvoje svých zemí - je uveden v preambuli, ale to, co se týká demokracie a lidských práv, je mimo ni. Zní ve vlastním překladu následovně: V závislosti na společensko-politické struktuře, historii, tradicích a kulturních zvláštnostech konkrétního státu má jeho lid právo zvolit si takové formy a metody uplatňování demokracie, které odpovídají specifikům tohoto státu. Co to znamená? Zjednodušeně: Právo občanů, společnosti, státu je postaveno před právo člověka jako individuum. Paradigmatem kapitalismu je individuum, tj. jednotlivec před společenstvím, paradigmatem socialismu je společenství před jednotlivcem.

V této souvislosti připomínám vlastní referát na konferenci ve Vídni (20-22. června 2019) týkající se srovnání lidských práv na Západě a na Východě v kontextovém pohledu (Comparison of Human Rights Values between the East and the West). Cesta od Všeobecné deklarace z roku 1948 ke genderu a toleranci trvala dlouho. Po rozpadu SSSR se ale pohyb na této cestě zrychlil a dovedl nás na okraj propasti. Proto Moskva a Peking prohlašují: práva a svobody každého jednotlivce končí tam, kde začínají práva a svobody zbytku společnosti, tj. veřejného zájmu. To už není geopolitická výzva Západu, ale sémantická, existenciální alternativa. Ta vede ke druhé tézi společného prohlášení: Globální rozměr uplatňování demokratických zásad. Demokracie uvnitř není slučitelná s diktátem navenek. Existuje jedna ze dvou možností: buď venku není diktát, nebo uvnitř není demokracie.

Proto nejdůležitější částí společného prohlášení se mi jeví: Rusko a Čína se staví proti akcím vnějších sil, které podkopávají bezpečnost a stabilitu ve společných sousedních regionech, hodlají se postavit proti vměšování vnějších sil pod jakoukoli záminkou do vnitřních záležitostí suverénních zemí, vystupují proti "barevným revolucím" a posílí spolupráci ve výše uvedených oblastech. Co jiného to je než jasný a srozumitelný vzkaz do Washingtonu, Bruselu a Prahy: Pax AMERICANA se nebude pohybovat hluboko a dlouho v Eurasii. Proto strategie zahraniční a hospodářské politiky ČR, pokud nějaká bude, by měla obsahovat extrémní situaci, tj. vzdání se takové naděje, srovnání vývoje a stavu RF a ČLR od doby perestrojky a otázku: Má ČR šanci existovat v nové době jako evropská s.r.o s ustavujícím kapitálem 1 Euro?

Pro politiky a klíčové podnikatelské struktury důležitou bude analýza Agendy udržitelného rozvoje OSN. Především za předpokladu, že společné čínsko-ruské prohlášení nedovoluje chápat Zelený úděl jako prostředek Pax AMERICANA prosazovat hegemonii. Tím jsem u virové a politické pandemie, Sputnik V a výroku Klause Schwaba - už to nebude jako před pandemií. Nabízí se otázka: Proč se mění covid-deska s pohádkou a doprovodem vzbuzujícím strach a obavy z budoucnosti? Proč některé západní státy rychle ruší její poslech? Kdo čte příspěvky autora, ví, že téma covid-19 & Co nezmizelo a nezmizí, protože bude i nadále potřeba obracet pozornost na ruské a čínské vůdce. Proč? Pokud Moskva a Peking po vzoru Západu náhle odstoupí od kovidového běsení, dají tím najevo, že jdou ve stopách Západu. A i kdyby ne, Západ bude mít o čem spekulovat. Proč? Protože RF a ČLR takovou chybu neudělaly. Jak je to možné? V otázce pandemie se totiž snaží čelit infekci s důrazem na domácí zájmy, a protože platí - Západ je Západ, Východ je Východ. Neexistuje žádná závislost na viru; jedná se o čistě vnitřní záležitost. To samé platí pro Zelený úděl a letošní 30. výročí rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Zjednodušeně to znamená, že strany OECD, které byly do přílohy zařazeny před 30 lety, neudělaly nic pro to, aby se vytvořil slíbený zelený klimatický fond OSN v hodnotě 100 miliard dolarů ročně. Proto budeme dnes platit o to více.

Poslední aspekt společného prohlášení, o kterém se dnes zmíním, se týká otázky globální správy pro komplexní, nedělitelnou a udržitelnou bezpečnost. Doba, kdy jsem měl možnost občas se osobně setkat s globalistou a prvním předsedou Evropské banky pro obnovu a rozvoj (1991-1993) Jacques Attali (1943) mne nutí zabývat se více i tím, co psal tento sefardský Žid. Například, že fenomén globální vlády se projevuje v souhrnu projektů tří světových řádů: sakrálního, mocenského a peněžního. Aby se první dva projekty nedostaly do centra pozornosti mnohých, bylo vyzdviženo téma globální ekonomické správy. Téma se paradoxně objevuje i ve společném prohlášení prezidentů Putina a Si. Proč asi? Společně se zeleným údělem RF a ČLR ho využívají pro své národní zájmy a rozplétání uzlů, které vytvořily páté kolony v obou státech. RF a ČLR chápou fenomén globální ekonomické správy doslova - jako ekonomické vládnutí, které se nevztahuje na politiku obecně, a zejména ne na suverenitu státu. Hru na default v Moskvě a Pekingu na veneknechápou a trvají na dodržování litery globálních dohod. Na tuto taktiku nepochopení hry na default nemůže Washington najít lék. Nenajde ho, protože RF a ČLR nemají kam spěchat, čas pracuje pro ně a proti USA. Míč je na straně USA a teorie Heartlandu. Jejím autorem je Sir Halford J. Mackinder (1861-1947).

Teorie tvrdí, že Kdo vládne východní Evropě, ovládá Heartland. Kdo vládne Heartlandu, velí Světovému ostrovu. Kdo vládne Světovému ostrovu, velí světu. Proto druhým mocenským blokem jsou námořní země. Obhájce zmíněné teorie, Zbigniew Brzeziński (1928-2017) zřejmě prohrál bitvu o centrum světové odpovědnosti. ČLR si konečně uvědomila, co jí čeká ze vztahu s USA, ke kterým se obrátila čelem a k Rusku zády po ukončení studené války proti ní. Zohledním-li ještě obsah prohlášení Mao Ce-tunga o tom, že vítr z východu překonává vítr ze západu, nevěřím, že RF a ČLR budou tahat pro EU kaštany z ohně. Číňané se totiž poučili i z ruské zahraniční politiky. Až přibližně do roku 2010 se Číňanům na ruské zahraniční politice mnoho věcí nelíbilo. Vím to z některých neoficiálních projevů na úrovni odborných diskusí. Během nich zaznívalo, že problémy Ruska ve vztazích se Západem jsou způsobeny jeho špatným chováním, možná i kulturním a historickým pozadím. Proto se prý RF zapojila do konfliktu s Gruzií (2008) a do dění kolem Krymu (2014). To je prý v rozporu se snahou ČLR o harmonické vztahy se všemi státy. Na tomto místě si dovoluji tvrdit, že takto argumentující Číňané se hluboce mýlí, když věří na absolutní harmonii a moc tai-či s jeho jemnými a plynulými pohyby a nevěří na sílu a následky úderu medvěda, boxera nebo atomové bomby.

Co se týče postoje ČLR k problematice uznání Krymu dovoluji si tvrdit, že ČLR nemůže dnes jeho sjednocení s RF přiznat, a že RF je to v podstatě jedno. Proč? Základem pro odtržení Krymu od Ukrajiny bylo referendum. To by se mohlo opakovat i na Tchaj-wanu, mohlo být využito nebo zneužito separatisty k občanským nepokojům, nebo k vyhlášení nezávislosti. Proto po sjednocení Tchaj-wanu s ČLR, které očekávám dříve, než později, očekávám uznání Krymu. V takové situaci problémy bude mít ČR. Především bude-li ignorovat tři skutečnosti: 1) společné prohlášení představuje manifest geohistorické konstanty a reality, 2) jedná se o první skutečně koncepční dokument, jehož cílem není maskovaný tanec na americké noty, ale veřejný rozchod s přežitou praxí, a 3) ve světě vzniká paralelní centrum globálního vlivu. To si uvědomují i USA. Naší vizí je udržovat vlastní kontakty s Čínou, řekla Psakiová během brífinku, když byla požádána novinářem o komentář k pátečnímu setkání prezidentů Putina a Si. Dodala, že kontakty s Pekingem jsou udržovány na nejvyšší úrovni a zahrnují diskuse o aktuálních mezinárodních výzvách, včetně současné situace kolem Ukrajiny, a varovala: Číně jsme sdělili, že destabilizující konflikt v Evropě poškodí čínské zájmy po celém světě - a ČLR to musí pochopit. Zapomněla ale přitom sdělit, co zdůraznil prezident Si: Společnou prací (země) uvádějí v život skutečný multilateralismus, podporují skutečného demokratického ducha a slouží jako spolehlivý pilíř, který sjednocuje svět při překonávání krizí a obraně rovnosti.

Nehledě na již prokázané změny kognitivních funkcí u těch, kteří prodělali covid-19 věřím, že vůdci USA, RF a ČLR nebudou patřit do kategorie postižených, a že nový Pax RF - ČLR bude schopen držet Pax AMERICANA na uzdě tak, abychom mohli s důvěrou vyprávět dětem a vnukům o jejich budoucnosti. V ní se o NATO a o Ukrajině bude mluvit jako o historických epizodách. Krym, Tchaj-wan a covid-19 nebudou prioritou medií a snahy lidí se budou koncentrovat na sociální vztahy a empatii. Ty mají zásadní význam pro fungování mozku. Tento náš emoční radar, který čte i ty nejmenší signály a odráží je v našem sebepojetí, zpracovává převážně informace o našich lidských vztazích. Empatie je aktivní především na úrovni podvědomí, podílí se na rozvoji racionální inteligence, jazyka, sebeuvědomění, sebekontroly, schopnosti vyrovnat se s traumatem a stresem a má mnohostranný vliv na fyzické a duševní zdraví. O to by nám všem mělo jít, abychom mohli uslyšet tady na zemi a tam nahoře o dialogu mezi Pax AMERICANA a Pax RF-ČLR, a ne o válce. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele