Málokdo počítal s tím, že by se po amerických volbách dostala k moci strana, která by tak snadno mohla táhnout za jeden provaz v otázce fiskální expanze. Dokonce, i kdyby v Bílém domě usedla Hillary Clintonová a Kapitol zcela ovládli Demokraté, tak by perspektiva na fiskální stimul v následujících letech nebyla tak růžová jako v republikánském ražení.

Detaily fiskální expanze samozřejmě neznáme, avšak za základ můžeme vzít průnik daňových, respektive výdajových, programů D. Trumpa s tím, co dlouhodobě prosazují Republikáni v Kongresu. A tak velmi pravděpodobně americkou ekonomiku čeká snížení korporátní daně (o 15-20 procentních bodů) a plošné seškrtání daní pro domácnosti, včetně zrušení horní marginální sazby (39,6%). Zároveň s tím mají přijít infrastrukturní projekty, které Donal Trump vyčíslil na jeden bilión USD v průběhu 10 let. K tomu zřejmě nedojde, nicméně vše může být doplněno vyššími vojenskými výdaji. V součtu tak může dojít k tomu, že současný federální rozpočtový deficit, který se pohybuje těsně nad 3% HDP, se během následujících dvou let zdvojnásobí. Nyní je samozřejmě velkou neznámou, jak zafunguje fiskální multiplikátor, a kolik z tohoto poptávkového stimulu připadne na růst. Konzervativně lze počítat s tím, že by vše mohlo urychlit růst ekonomiky až o 1,5 procentního bodu.

Odtud se tedy vzala nečekaná povolební síla dolaru. Mnozí si rychle spočítali, že americký růst nebude 2 %, ale možná nějaký čas skoro 4 %, a v takové situaci Fed může daleko snadněji zvyšovat úroky. Ovšem tady příběh nekončí. Jak víme ze starých učebnic ekonomie, fiskální stimul posílí měnu, což povede k zhoršení zahraničního obchodu, které zbrzdí nejen růst, ale i apreciaci měny. Euforie dolaru z fiskální expanze D. Trumpa tak může mít nakonec sebedestruktivní účinek skrze zhoršení amerických (čistých) exportů. Na to si ovšem budeme muset chvíli počkat.

Jan Čermák
finanční analytik