Úleva na finanční trhy přichází v momentě, kdy na cestě nejsou zdánlivě žádné mráčky a to především v podobě aukcí španělských a italských vládních dluhopisů, které měly tendenci hnát rizikové prémie v eurozóně vzhůru, což zvyšovalo globální averzi vůči riziku. Španělský a italský splátkový kalendář v srpnu je však téměř prázdný, a tak se trhy nemají zdánlivě čeho bát.
 
Nejbližším bouřkovým mrakem v srpnu se tak může stát Řecko, kterému 20. srpna nabíhá splátka dluhopisů ve výši 3,2 mld. euro, přičemž v měsíčním horizontu mu maturují tří a šestiměsíční poukázky v hodnotě 2,6 mld. euro. Při chronickém deficitu veřejných financí je jedinou možností, jak splátky pokrýt, opět si půjčit, anebo eventuálně část dluhu znovu odepsat. Nejlepším možným scénářem pro Řecko by bylo za rozumných podmínek vydat co nejvíce pokladničních poukázek a zároveň přesvědčit Trójku (MMF, ECB, EK), že se navzdory volbám daří držet reformní kurz, a ta by pak dala signál o výplatě další tranše z dříve poskytnutého úvěru. Tento scénář se jeví jako velmi pravděpodobný s tou výjimkou, že cena (tedy riziková marže), kterou Řekové budou při upsání pokladníčních poukázek platit, bude zřejmě dost vysoká, Do poslední chvíle tak nemusí být jasné, zdali řecký stát získá z trhu dost, aby pokryl srpnové splátky.
 
Předpokládáme, že svoje likviditní problémy Řecko v srpnu nakonec vyřeší. Otázka dlouhodobé udržitelnosti dluhu nicméně zůstane na stole, konec konců stejně jako to, kdo si vezme na svá bedra jeho příští odpis (zdali ECB, Němci a spol. či všichni včetně MMF a nás). Ovšem to už je příběh pro jiné než letní měsíce.

Jan Čermák
Analytik ČSOB