Jednou z hlavních vlastností každého nesvobodného režimu je vymývání mozků již malým dětem, aby si režim vychoval poslušné otroky. Nyní to u nás vidíme na vlastní oči.

Prvním krokem je co nejvíce poškodit a atomizovat tradiční rodinu a zajistit, aby to byl stát – a ne rodina – kdo má největší vliv na utváření názorů dítěte (zde také pramení věci typu povinného roku školky nebo házení klacků pod nohy příznivcům domácího vzdělávání). Dalším krokem je více či méně explicitní vštěpování těch názorů, které režim považuje za správné.

Téma současnosti

V současné propagandě se jedná především o dvě klišé (která sice šíří i normální média "pro dospělé", nicméně na děti, které jsou vůči propagandě méně imunní, je to zamířeno obzvlášť). Klišé jsou následující:

• do Evropy míří proudy skutečných uprchlíků
• každý, kdo to odmítá, je xenofob

Ani jedno z těchto dvou tvrzení se přitom nezakládá na pravdě. Skuteční uprchlíci se v zemi, kam přijdou, chovají vděčně, pokorně a respektují tamní zákony a kulturu. Naproti tomu současní připrchlíci vnášejí svoje vlastní kulturní principy, nerespektují zákony a v zemích západní Evropy často vytvářejí no-go zóny s právem šaría.

Kromě toho má skutečný uprchlík podle mezinárodní legislativy (i podle zdravého rozumu, který je s touto legislativou výjimečně v souladu) požádat o azyl v první bezpečné zemi. Ti připrchlíci, kteří míří například do Německa, takovýchto zemí projdou nejméně pět – ale v žádné zpravidla o azyl nepožádají, protože vidina německých sociálních dávek a bezpracného života na úkor původních obyvatel je příliš silná.