Vítězem se zatím zdá být Andrej Babiš, jehož hlavním zájmem je zařídit nejvýhodnější podmínky pro velkopodnikatele a který teď těží ze situace, kdy Bohuslav Sobotka potřebuje rychle složit vládu, a proto nejvíc ustupuje.  

Podle dlouhodobé znalosti naší politické scény, kam se hnutí ANO – přes své předvolební proklamace - rychle zařadilo lze očekávat, že skutečný střet nastane až s rozdělováním vládních křesel a jejich obsazováním konkrétními politiky. Další hráčem, který určitě zamíchá kartami, bude prezident Zeman, který bude zkoumat odbornou způsobilost jednotlivých kandidátů. Pokud se rozhodne neakceptovat některé navržené ministry, což je více než pravděpodobné, nastane dlouhé čekání na rozhodnutí Ústavního soudu, na který se jedna ze stran bude muset obrátit. Druhou možností je, že Bohuslav Sobotka ustoupí a navrhne nové kandidáty. Taková rošáda ovšem může zamíchat s již dohodnutým rozdělením křesel, protože třeba za odmítnutého Jiřího Dienstbiera jako ministra pověřeného řízením legislativní rady vlády bude Sobotka těžko navrhovat jiného člena ČSSD.  

Mnohem zásadnější je ale to, co ve smlouvě není. Avizovaný postup nové vlády v nejbližším období se dá shrnout slovy „něco zkusíme a pak se uvidí“. To se týká nejvíce otázky daní a obecně financí, tedy nikoli nedůležité součásti vládní agendy. Přitom stará poučka praví, že nepopulární věci – kam zvyšování daní nepochybně patří – musí každá vláda udělat okamžitě po svém nástupu, aby se případný profit z těchto opatření projevil ještě během stejného volebního období. Stejně tak politici tří stran nenaznačili, jak chtějí dosáhnout tak výrazných úspor v provozu státu, což se zatím žádné pravicové vládě, ohánějící se teoriemi o malém státě nepodařilo. Naopak státní správa utěšeně bobtnala. Ale třeba dokáží manažeři Agrofertu státním úředníkům vysvětlit, že mají pracovat více a brát za to méně peněz.  

Takový postup může být dán nezkušeností lidí z ANO, jejichž předvolební sliby zatím určovala najatá marketinková agentura, nikoli že by vycházely z promyšleného a ve straně prodiskutovaného programu. Stejně dobře ale může mít takové chování racionální jádro a politici budoucí vládní koalice počítají s tím, že mohou brzy nastat předčasné volby.