Rybník Rožmberk se pod vedením rožmberského regenta Jakuba Krčína stavěl v letech 1584 – 1590. Původně měl plochu kolem tisíce hektarů, nyní je asi o polovinu menší. Přesto taková brněnská přehrada by se do něj vešla dvakrát.

V neděli jsem šel po jeho více než dva kilometry dlouhé hrázi a uvědomoval jsem si, jak skvělý výtvor, nám Krčín, který měl plnou důvěru tehdejšího majitele panství, vladaře a Nejvyššího purkrabího Království českého Viléma z Rožmberka, zanechal. Samotný Rožmberk je unikátním technickým dílem, a Jakub Krčín vymyslel jedinečný způsob, jak ochránit rybník před povodňovými vlnami. Postavil tzv. Novou řeku, což je umělý vodní tok, který část vody z Lužnice, jež rybník napájí, odvádí do Nežárky.

Mě naplňuje úžasem, co lidé tehdy v 16. století dokázali, při tehdejší technice, jakou měli k dispozici. S pokorou se před nimi skláním. Třeboňská rybniční soustava patří k nejdokonalejším dílům v české historii. Jakub Krčín měl vize, které uměl prosadit. A za to se před ním skláním. Hráz Rožmberka vydržela několik povodňových náporů, naposledy ten nejničivější v roce 2002 a zůstala nepoškozena. Kdyby hráz nevydržela a voda ji protrhla, nastala by velká katastrofa, která by ohrozila životy tisíců lidí v okolí. O dva roky později pak třeboňští rybnikáři postavili Jakubu Krčínovi na břehu Rožmberka pomník. Právem, protože si jej za svoje skvělé dílo zaslouží.