Já jenom připomínám, že současný panovník země na Pyrenejském poloostrově není přímým potomkem krále Ferdinanda II. Aragonského a jeho choti Isabely Kastilské, kteří vládli Španělsku v době reconquisty, tedy vítězství katolického náboženství nad islámem.

Jak počínání španělských muslimů hodnotit? Židé mají pro takové jednání krásné slovo chucpe, což značí neskutečnou drzost. Něco jako ve stylu obhajoby vraha vlastních rodičů, který prosí soud, aby k němu byl shovívavý, protože je sirotek.

Nikdo soudný nebude tvrdit, že křesťané muslimům nikdy neublížili. Jenomže nelze historii vytrhávat z kontextu. Reconquistě předcházela conquista, tedy dobývání Španělska muslimskými Araby a oni se rovněž se svými protivníky nemazlili. Východní Morava byla do začátku 18. století terčem osmanských nájezdníků, kteří zde vypalovali města a vesnice a vraždili jejich obyvatele. Až do roku 1830, kdy francouzská vojska dobyla Alžír, tehdy hlavní základnu pirátů ve Středozemním moři, islámští loupeživí nájezdníci masově unášeli Evropany do otroctví. Ještě ve 20. století v letech 1915 – 1918 zmasakrovali muslimští Turci na 1,5 milionů křesťanských Arménů. A to je jen několik příkladů islámského násilí vůči křesťanům.

Konec 15. století bychom měli přenechat historikům. Společnost tehdy ctila a vyznávala jiná pravidla, která se nám sice nemusí líbit, ale tehdy byla běžná a akceptovaná. Mezi ně patřilo i vnucování náboženské víry. O několik desítek let dříve, než ve Španělsku definitivně zvítězili katolíci, byly české země dějištěm krvavých husitských válek a považoval bych rovněž za nesmyslné, kdyby současní katolíci a potomci husitů si navzájem vynucovali odprošení za zločiny staré více než 600 let.

K omluvě muslimům za dávné křivdy proto není žádný důvod. Je bohužel smutné, že někteří jedinci, kterým říkám omlouvači, mají potřebu se z hlediska Evropanů a křesťanů pořád za něco omlouvat. Takové jednostranné sebemrskání je ovšem kontraproduktivní, protože u druhé strany vyvolává neoprávněný pocit křivdy.

(původně zveřejněno jako komentář 23. dubna v MF DNES)

Jan Ziegler