Odsouzeni byli především na základě svědectví recidivisty Milana Rakaše, který tvrdil, že se mu Straňák ve vězení přiznal k vraždě. Dalšími důkazy byly pachové stopy. Později se však ukázalo, že Rakaš měl ze svědecké výpovědi značný prospěch – jeho trest byl zmírněn a dostal se na svobodu. Před novináři dokonce přiznal, že si výpověď vymyslel, ale u soudu se znovu držel původní verze.

Právě na tuto nekonzistenci upozorňovali Šimon a Straňák ve snaze o obnovu řízení. Předložili nové důkazy a svědectví, které měly doložit manipulaci v případu a nevěrohodnost korunního svědka. Vrchní soud však žádost odmítl s odůvodněním, že „stížnostní soud není oprávněn přezkoumávat, zda v původním řízení bylo správně zjištěno skutkové zjištění, nebo zda bylo rozhodnutí odůvodněné“.

Soud ve svém rozhodnutí také zdůraznil, že nové důkazy nepředstavují zásadní průlom v případu: „Závěry soudu prvního stupně nevzbuzují žádné pochybnosti. Byly dostatečně podloženy provedenými důkazy, které byly vyhodnoceny v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů,“ napsal předseda soudního senátu, soudce Ivo Lajda.

Odvolací soud odmítl znovu hodnotit důkazy

Ve svém rozhodnutí vrchní soud jasně konstatoval, že „hodnocení důkazů je výsostným právem soudu prvního stupně, který důkazy provádí, a odvolací soud nemůže rozsudek zrušit jen proto, že by sám tytéž důkazy hodnotil jinak“. Tento princip byl klíčovým argumentem pro zamítnutí žádosti o obnovu řízení, přestože obhajoba tvrdila, že nové důkazy by mohly změnit pohled na celou kauzu.

„Při řízení o povolení obnovy řízení se neuplatňuje revizní princip, a proto nelze zkoumat, zda původní rozhodnutí bylo věcně správné, ale pouze zda nové skutečnosti či důkazy odůvodňují jiný závěr o vině,“ dodal soudce Lajda.

Rodiny odsouzených nadále zpochybňují rozsudek a poukazují na to, že soudy ignorují možné pochybení v původním procesu. „Je to obrovský problém naší justice. Pokud jediný důkaz stál na nevěrohodném svědkovi, mělo by se to znovu přezkoumat,“ uvedl otec jednoho z odsouzených Dalibor Šimon.

Případ tak nadále zůstává otevřenou ránou pro rodiny odsouzených i pro ty, kteří se zajímají o důvěryhodnost české justice. Odsouzení se nyní snaží hledat další právní kroky, jak svůj případ dostat k Nejvyššímu soudu nebo případně k mezinárodním institucím.