Do Polska už dorazily jednotky americké armády a do Pobaltí se přesunou zanedlouho. Děje se tak v souladu se žádostmi tamních legitimních a demokraticky zvolených vlád a přáním většiny obyvatel tamních zemí. Některým jednodušším jedincům vysvětlím, to je velký rozdíl proti Maďarsku v roce 1956 a Československu roku 1968, kam sovětská respektive ruská vojska vtrhla bez pozvání a střílela do bezbranných lidí.

Poláci, Litevci, Lotyši a Estonci mají s Rusy velmi smutné historické zkušenosti, a tak se nelze divit, že jsou vůči nim velmi ostražití, nevěří jim a chrání se, jak nejlépe mohou. A proto Litva usoudila, že postaví plot na 130 km dlouhé hranici s ruskou kaliningradskou oblastí. Chápu ji stejně, jako jsem rozuměl už dříve Maďarsku, které na svých hranicích postavilo plot proti nelegálním migrantům.

Litva uvádí jako důvody omezení pašeráctví a ukončení pohraničních provokací ze strany Ruska. Tomu rozumím, známý je případ z nedalekého Estonska, z jehož území unesla ruská tajná služba FSB tamního policisty Estona Kohvera. A proti plotům, které stavěly komunistické státy včetně Československa na hranicích se Západem, je tady velký rozdíl. Ty litevské a maďarské nejsou kvůli tomu, aby bránily ve volném pohybu vlastních občanů, ale proti nebezpečí zvnějšku. Koneckonců to, že by Litevci masově emigrovali do Ruska, si může myslet jen hlupák. Na Litvě si totiž lidé žijí daleko lépe než v sousední Putinově říši.