Coby konzervativní pravicový člověk, nejsem příznivec zasahování do soukromí druhých lidí. Když má někdo problémy s majetkem druhých, tak mu radím, aby místo závisti se také snažil domoci slušného majetku. Ovšem u místopředsedy SPOZ Martina Nejedlého je to jiné. Jeho strana prosazuje majetková přiznání a přitom on sám odmítl na požádání redaktorů MF DNES zveřejnit své vlastnictví.

To je ovšem arogance kombinovaná s hloupostí. Jistě, nikdo není povinen sdělovat tyto údaje novinářům. Pokud je někdo pouhým soukromníkem, tak se nemusí se zástupci médií na toto téma bavit. Ovšem u pana Nejedlého je to jiné. Jeho strana SPOZ si učinila z majetkových přiznání volební hit a je proto podivné, že faktický vůdce SPOZ to neudělal. To je neskutečná drzost a pohrdání obyčejnými lidmi, kterými se jindy SPOZ tak ráda zaštiťuje.

Nebo možná má zemanovský boss k tomuto chování důvod a tím jsou pochybné obchodní praktiky společnosti olejářské firmy Lukoil Aviation Czech, což je odnož státní ruské společnosti Lukoil se zákazníkem, Správou státních hmotných rezerv (SSHR).

Lukoil měl dodat České republice v dubnu 15 tisíc metrů krychlových leteckého benzínu. To neudělal a v současné době by měl zaplatit penalizační fakturu za 54 milionů korun. To také zatím neudělal. Znalci poměrů se obávají toho, že pokud by se SPOZ po volbách do Poslanecké sněmovny dostala do vlády, může se stát, že by SSHR tuto penalizační fakturu Lukoilu odpustila. To by ovšem nebylo nic jiného než státem posvěcená zlodějna a Česko by opět bylo okrádáno Ruskem tak jako v neblahé totalitní minulosti. Tomu musíme zabránit.

Zřejmě není náhoda, že mnozí lidé si zkratku SPOZ vykládají jako Strana přátel organizovaného zločinu.