Ten před časem zneužil více než sto let staré tragické události nedaleko města Polná na Jihlavsku. U památníku zavražděné Anežky Hrůzové umístil spolu s dalšími členy Národní demokracie text, kde se mimo jiné píše: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Mám tomu rozumět tak, že lituje toho, že se jí nacistům nepovedlo vyřešit? Z oněch slov to tak vyplývá. Jsem rád, že soudy nakonec Bartoše za tohle vyvolávání nenávisti odsoudily k podmínce. Smutné však je, že u nás trestanci odsouzení za antisemitismus kandidují ve volbách.

Těsně před Velikonočními svátky v roce 1899 byla v lese Březina nedaleko Polné zavražděna devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová z vesnice Malá Věžnička, která tudy chodila denně do práce. Z vraždy byl obviněn na základě nepřesvědčivých důkazů, které by u normálního soudu neobstály, dvaadvacetiletý židovský mladík Leopold Hilsner, místní pobuda a povaleč. Nutno dodat, že korunní svědek, který měl poznat Hilsnera ze vzdálenosti asi osmi set metrů, jak jde v předpokládané době vraždy k lesu Březina, při rekonstrukci zcela selhal, a ze stejného místa na totožnou vzdálenost nepoznal nikoho ze tří jemu známých lidí.

Anežka Hrůzová byla podříznuta a mezi lidmi se rozšířila pověra, že šlo o rituální vraždu, neboť Židé prý potřebují ke svým náboženským obřadům krev křesťanské panny. Na místě údajně nebyla nalezena skoro žádná krev, takže původně se vyšetřovatelé domnívali, že mohla být odnesena v nějaké nádobě pryč. Nicméně později lékařské kapacity z Karlovy univerzity tento nesmysl vyvrátily. Podle nich se krev vsákla normálně do země, a jelikož Hrůzovou našli až tři dny po vraždě, tak po ní nezbyly stopy.

Jenomže mezi lidmi už propukla hysterie, která měla za následek protižidovské pogromy. Jedním z mála kdo měl odvahu se Židů zastat, byl univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk a za to mu patří dík. Obvinění, že vrahem byl Hilsner, se podařilo celkem spolehlivě vyvrátit. S největší pravděpodobností se Anežka Hrůzová stala obětí úchylného devianta, kteří jsou nebezpeční v každé době. Je také možné, že ji zavraždil vlastní bratr kvůli dědictví. Pro toho, kdo by se chtěl dovědět více, doporučuji knihu Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda.

Je nehorázné zneužívat tuto dávnou tragédii k protižidovským štvanicím. Ze slov řešení židovské otázky mrazí šílený holocaust s miliony mrtvých Židů. Takovými akcemi oživují Bartoš a Národní demokracie antisemitskou nenávist v nacistickém duchu.

S Adamem B. Bartoš a jeho neonacistickou Národní demokracií kandiduje do Evropského Parlamentu Petr Hannig se stranou Rozumných, který se údajně hlásí k českému vlastenectví. Ovšem podle jeho skutků spíše k tomu horšímu v našich dějinách. K čemuž patří i protižidovské štvanice v neblahé éře hilsneriády.

Jan Ziegler