Ještě, než se začal psát rok 2025, bylo zřejmé, že opětovné zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je předělem. A to zásadnějším, než mnozí čekali ještě krátce po jeho listopadovém volebním triumfu.

Trumpovo druhé funkční období bude, zdá se, dosti odlišné od toho prvého. Tehdy byl Trump, přece jen, o něco mladší, v úřadu se nejprve musel „rozkoukávat“, bral zřetel na to, že bude usilovat o znovuzvolení… a neměl po boku Elona Muska, nejbohatšího člověka planety. A ten zase neměl sociální síť X, tehdy Twitter. Ta naopak ke konci mandátu ještě účet dosluhujícího prezidenta Trumpa zablokovala, přičemž tvrdila, že trvale. Účet mu v téže dobu, začátkem roku 2021, pozastavil i Facebook. Jenže nyní, po čtyřech letech, je Mark Zuckerberg, šéf matky Facebooku, Mety, ve vztahu k Trumpovi jako vyměněný. Předchází si jej, uvolňuje pravidla svých sociálních sítí ve jménu svobody slova, sponzoruje mu inauguraci, takže mu tleská sám Musk, vlastně stínový viceprezident USA.

Trumpův mandát je navíc e druhém funkčním období silnější už jen z důvodu přesvědčivějšího vítězství nad Kamalou Harrisovou, než jakým bylo to nad Hillary Clintonovou.

Zkrátka a dobře, Trumpova pozice na světové politické scéně je nyní silnější než kdykoli v minulosti. V lednu 2021 se z Bílého domu poroučel málem jako „spráskaný pes“, se zablokovanými sítěmi, nyní se vrací coby americký imperátor digitálního věku, za kvitujícího šustotu stovek miliard dolarů v majetku oněch zmíněných IT a technologických superboháčů – a nejen jich. Ještě ani není v Bílém domě a už si nárokuje Grónsko, Panamský průplav, vlastně dokonce i celou Kanadu… A po spojencích v NATO chce, aby dávali na obranu hned pět procent svého hrubého domácího produktu.

Jistě, ne všechny Trumpovy výstřední představy a plány se naplní, nicméně i tak je zjevné, že doba transatlantické idylky uplynulých dekád je pryč. Spojené státy, samy zavalené dluhem, budou žádat výrazně větší spoluúčast i evropských zemí na zajištění vlastní vojenské bezpečnosti. Budou ji žádat zřejmě i za budoucích, jiných prezidentů, než je Trump. Možná méně přímočařeji, zato diplomatičtěji, zaobaleněji, ale přece…